Básně autora Rozmarýna
Nalezeno 62 záznamů. Zobrazuji 21-40.
O touhách pod záštitou podzimu
Z loňského října, neustává být aktuální; poněkud delší, volnoveršová, podzimně asociační. Nevím, jestli se mi kdy podařilo lépe vystihnout coulem nostalgickou povahu duše snílka. A druhou z tématik básně snad ani uvozovat nemusím, znáte to všichni... :-)
Nenacházím košatější slova pro vyjádření něčeho tak neskonale něžného, niterného až posvátného - a snad to ani není třeba, čtou-li si dva lidé vzájemně v očích to, na co jazyk zhola nedostačuje. Aby se však nejednalo o sen, nejhlasitější musí být činy.
Větším dílem humorné. Formou experiment, ale moc vážně ho neberu/ neberte :-).
Nedušuji se, že jsou tyto de facto deníkové zápisy nositeli ohromné lit. hodnoty; sdílení ale také asi konec světa nepřiblíží. Texty jsou to vpravdě delší - i když je však hnacím motorem pro psaní bolest, snažím se jí dát alespoň trochu důstojnou formu.
...už je dobře... v této skladbě se (zčásti záměrně) rozpadá veršová výstavba, ale i chronologie samotného vyprávění. (možná také znáte to, když mysl sama od sebe zapomíná, ale současně zapomenout nechce... jsou události strašné, ale nikoli malicherné.)
Láska je věc ne-jistá a, ostatně jako vše v životě, co za něco stojí, nikoli bez práce. Má-li však dobré základy, za tu námahu (občas menší, jindy zase větší) to, zdá se mi, může stát.
Tato báseň představuje první celistvou snahu reflektovat můj vztah k blízkému člověku, možná nejvíce specifický a komplikovaný z mých osobních vztahů vůbec. Snad je tato výpověď (byť nesmírně osobní) coulem patetická; promlouvá z ní dítě,...
S malou emotivní předmluvou. Listopadová volnoveršová, dílem experimentální.
Tato náleží lásce, jež zanechala rýhy... jak z úsměvů, tak z trápení. Nebyla ideální, ale prolnul se s ní můj svět, na několik let. Místy se v myšlenkách samovolně vracím k těm, kteří byli jeho součástí... snad i více než k lásce samotné. Znáte to také? *
Tato báseň, opus magnum jedné doby, ve které téměř žádné jiné básně nevznikly, je kronikou mého, tehdy zapečetěného nitra. Je v ní obsaženo mnoho dějů, symbolů a kolem dokola se jedná o bod na cestě k rozuzlení. Sami víte, že některé věci hold trvají :-).
...nedoporučený postup... Již z horních vrstev šuplíčku, trochu více expresivní, sebeironizující. To si tak místy básník neví rady s tím uvnitř, tak spolu se sebou potrápí i cucek papíru, - však to znáte sami...
Tato už je taky starší, ale když mně se tak líbí... tak ji sem musím pustit :-).
Letitý epilog k jednomu nepříliš skromnému přání (a pomyslné završení dalšího, již proběhlého mrholení :-)).
...mrholení se změnilo v husté sněžení. Tak ať po nás přijdou závěje *.
...další mrholení :-).
láska??? aneb jedna taková neumělá z dějin.
Pokračujeme v dějinném bádání po alkásu. Co je a co není? Co myslíte, básníci? ...
Shoda s názvem jehovistického časopisu náhodná :-D. Aneb ještě jedno sprosté a-b-c-b.
Ještě jedna z první doby... jedné doby... srdce nabralo nový dech, ale že si s tou odvahou dalo na čas :-)).
úsvit po poledni, bludný kruh po bledém ránu
...Stálo to za to, ptám se sama sebe? Dalo by se to shrnout tím, že bylo třeba získat zkušenosti. Ale ty šrámy, co si z toho odnáším - i po měsících - jsou stále šrámy... A to byl tehdy pouhý začátek... Tak se teď hojím *.
Návštěvnost
