Návštěvnost
Básně autora Rozmarýna
Nalezeno 97 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Na Valentýna trochu netradiční kousek; inu, počtěte si sami...
Co se změnilo a mění, zda mě čeká posvícení? Přečtěte si, milí čtenáři, sami.
Taková vyplachovací rychlovka.
Pokoj duši, která se rouhá; přijmi můj žalozpěv.
A raněný opět rozsévá bolest.
Nikdy se nevzdávej toho být šťastný, neboť život je nevšední představení! - Papež František I.
Báseň z pera jedné, po uši zamilované slečny. Snad se bude líbit!
...chtěla bych se stát.
Po krátké odmlce přicházím s tímto roztodivným večerním výtvorem.
Zachycení pocitů z dvou odlišných cest olomouckým parkem.
Této drsné (avšak pouhapouhé) alegorii již brzy bude rok. Některé básně mají ten charakter, že se s nimi člověk dokáže ztotožnit v různých obdobích svého života. Tato je jedna z nich.
Po necelém roce se navracím zpět ke květomluvným básničkám. Nechť vám zavoní :-).
Název opět přejatý od stejnojmenné písně v podání zpěvačky Navarové. Přeji všem pěkný deštivý den.
A všechno kolem ustane. Kdyby to tak mohlo být napořád.
Vysněná. Starší báseň o niterném přání, které přetrvává.
Tichá voda břehy mele.
Existenciální. Báseň naplněná nejniternějšími obavami, týkajícími se smyslu lidského života. Při psaní na mě dýchl A. Camus a jiní postmoderní filosofové.
Ovíjená vinnou révou.
Velmi (poz)volně veršovaná.