Nalezeno 361 záznamů. Zobrazuji 101-120.
Ruka má štětce zas chápe se čile
I tohle jsem kdesi připsal místo komentu k něžné básni. Časem jsem na to pozapomněl, ale teď jsem to při svých toulkách zase objevil a třeba to i vám něco řekne...
Do noci jméno Tvé marně šeptám!
Když je mi smutno, tak si zpívám! Někdy známé citovky, jindy si třeba vybavím melodii a skládám si na ni vlastní text. Tohle je další z takových lehkých a snad trochu naivních písní. [lalala, la lala, lalala, lá, lalala, la lala, lala la lá! la lala lá.]
Vše, co nyní prožíváme, je ovlivněno minulými zážitky, které mohou být zasunuty hluboko v našem podvědomí a bezděčně ovlivňovat náš současný život...
Již den v růžích tajné sny své spřádá...
Villonská balada na slova: loutna láska píseň krev noc. Užívají se pouze 3 rýmové koncovky, rým střídavý či obkročný, 3 strofy o 7-12verších a dozpěv čili poslání o 4 až 5 verších, refrénem je opakující se poslední verš...
"Láska je větší než příval slov! O Lásce se nediskutuje, láska je! "Tento citát, jehož autora jsem již zapomněl, by mohl jako úvod stačit. Vždyť: "Vášnivá Touha s Láskou jak rodné sestry jsou, častokrát zaměníme si jednu za druhou...
Můj čas je běžec s dlouhým krokem
Rondel na zadaná slova: PŘÍTEL OKO KNIHA MLÁDÍ SRNKA.
Žalmanovy písně jsou velice krásné! Mně se, sám nevím proč, moc líbí: "Dej na hrob můj barevný šál." A tak jsem si na tu melodii složil vlastní slova...
Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!
Snad bourec Touhy utkal Tvoje chvění...
Jaro vzkaz píše na okénku, že zima snít půjde svůj sen, poupata rašit začnou venku, splínům zahrajem rekviem! Nastanou chvíle něžné Lásky, rozkvetou kvítky, úsměv žen, z čela se ztratí smutku vrásky, život se změmí v krásný sen!
Jen si tak tiše sním ve verších...
Po literu jsem bloumal, a v duši smutek měl, rozličná dílka zkoumal, co dělat nevěděl... Až náhle,jak blesk z nebe, Tvou báseň četl jsem, a vzpomněl jsem na Tebe, pár veršů napsal jsem...
Další smuténková, inspirovaná sérií písní podobného ražení na radiu Samson i vlastními neveselými myšlenkami. Kolik asi klaunů se tu skrývá mezi námi a jen nemnozí dokážou prohlédnout jejich masku...
Neslyšíš hlas Lásky plný touhy, jenž Tvé jméno volá zas a zas? Bez Tebe jsem jenom stínek pouhý, vydán bouři srdce napospas.
To nic, to jen tak, veršů pár jsem napsal do komentu kamsi, to nic, to jen tak, snad jsem tehdy plakal, teď Tvůj úsměv dám si...;o)))
Má vzpomínka patří kouzelné osůbce, která mne drží nad vodou, když je mi opravdu mizerně a já jí oplácím stejnou mincí, když pro změnu je to ona, kdo má potřebu svěřit se někomu, kdo ji vyslechne, nekritizuje ani se nevysmívá, potěší milým slůvkem, poradí
Znáte písničku "Bylo léto, horké léto?" Právě ji hráli v rádiu a mne napadly tyhle verše oslavující touhu zrozenou v čase, který je básníkům tak nějak bližší. Melodie zůstává stejná...Zkoušel jsem i varianty pro podzim a zimu, ale ty zas někdy jindy.;o)
Melancholická píseň na známou melodii, kterou teď nedovedu přesněji pojmenovat...Prostě si ji jen tak broukám a skládám si k ní svůj vlastní text.
Vše nejlepší v novém roce vám všem...
Zas jsem při čtení čarodějčiny sugestivní básně upadl do tvůrčího rozjímání a tohle je důsledek!
Přiznávám bez mučení, že název jsem zaslechl ve vysílání country radia, byl krásný vlahý podvečer a hned se vynořilo spoustu asociací i libých představ. A tak je tu dílko, které možná pobaví či potěší ty, kteří jsou naladěni na stejnou romantickou vlnu.