Básně autora Kozoroh 1
Nalezeno 361 záznamů. Zobrazuji 161-180.
Ach ty moje romantické úlety...
Vzpomínky na Lásku jsou vždycky krásné, i když občas i smutné, když květ touhy jen tak planě vykvetl a člověk nikdy nepoznal sladkost jeho šťavnatých plodů...
In vino veritas - in amore la speranza!
Je nebezpečno hledět do poháru na dno,v němž se nápoj pravdy skryl.Kdo uvěří,ztratí hlavu snadno,kdo potom by to po vás uklidil!Je nebezpečné hledět do Tvých očí,z té hlubiny jímá mne až děs,a ta krása na mne zaútočí a potom posedne mne lásky běs!
Krásné je snít o lásce...
Psáno k obrazu "Hřbitov automobilů od Kamila Lhotáka"...
Podvečerní snění o tom, co již není!
Tisíckrát můžeš snít o tom,co směl jsi mít! Nyní už je to jen nádherný prchlý sen!
Sonet na zadaná slova: jabloň, rodina, kamarád, whisky a rybník.
Dík levanduli jsem se dozvěděl o maratonském zápolení G.P. a Cecilky na téma Měsíc a zplodil tuhle báseň! Dík za inspiraci, vy dva hraví poeti! Bohužel,44 veršů na téma Měsíc, ten žárlivec, se v komentu neuložilo! Mea maxima culpa!*Změna:Pavel to dal 2x!
Sonet na zadaná slova: jabloň, rodina, kamarád, whisky a rybník.
Krásné je snít, když srdce touhou chřadne a ve snu mít, co chybí Ti tak za dne...
Honza Vyčítal mne dost namíchl tím svým pamfletem na podporu amerického radaru u nás,pro který si ještě půjčil melodii písně složené k oslavě prvního kosmonauta!Tak jsem pro změnu na melodii válečného hitu Quantanamo složil něco věnovaného Lásce! ;oD
Člověk tak rád někdy se zasní...
Tohle jsem kdesi jinde dal jako komentář k básni autorky, kterou i zde znáte! Napadlo mi, že byste si to třeba chtěli přečíst i tady...Nikoho však nenutím!
Tornádo vzpomínek honí se myslí...
Inspirace je jistý druh (neškodného?) šílenství, psaní zas jistý druh (prospěšné?) arteterapie...
A opět jsem sáhl do bezedné studnice svých komentářů a povýšil jeden z nich na dílko! Tenhle jsem napsal k básni "Zamilovaná" od bezva človíčka čertíčka 24! I na té minulé má ostatně hlavní zásluhu. Když je nálada a dobrá vůle, vznikne ledacos! ;oQ
Vrátil jsem se kousek nazpátek, do časů, kdy byl jsem mlád, do světa půvabných pohádek, které jsem slýchával rád. Jen děj jsem poněkud upravil, tak jak už zvykem je dnes, aby i vlk se tu poučil, že život může být pes...
Komentář je zbytečný! Všichni v tom žijeme...
Inspirováno obrázkem z africké savany...
Smutek se střídá s úsměvem, naděje s beznadějí, jak voli na porážku jdem a ptáci sladce pějí...
I já mám někdy duši vlka, žalem když moje srdce puká, přesto vyjasním líce své, čtouc třeba krásné verše Tvé!