Nalezeno 38 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Malíř.. Ten přeci maluje.. Sny, krásu, přírodu kolem sebe. Ale i hrůzu.. A co namaluje tentokrát? Život či smrt? Smutek či radost?
Chtěla bych Ti touto básní vyjádřit své díky za dnešní den a popřát hodně štěstí k jubileu a doufám, že budeš psát tak krásně, jako doteď, ještě hodně dlouho :o)
To máte tak, když na někoho čekáte, ale vůbec nevíte, kde je, ani co se stalo...
Ano, reklamy jsou debilní..
Až budu pryč.. Co by se mohlo stát? Nic.. Nebo mám si sama lhát?
Tuhle báseň bych chtěla věnovat mé dobré kamarádce, známou zde, jako Anjesis. Beru ji jako svou starší sestru. Mám tě ráda :)
Četla jsem jednu báseň od nejmenovaného autora a napadl mne takovýto dovětek. No posuďte sami, zda stojí za to a děkuji vám za přečtení...
Najednou, když už jsem chtěla spát, mě napadla tahle krátká básnička.
Vím, že je to dlouhé a tak Vám moc děkuji za přečtení. Napsáno jako dialog a o dokonalou inspiraci se mi postarala moje drahá polovička. Děkuji Ti. A všem ostatní už snad jen, milé počtení ;o)
Prý jsme si s mou drahou polovičkou měli ST rozdělit (On za báseň a já, jako obvykle, dovětek k ní), a tak ji přidávám, jako plnohodnotnou básničku. No řekněte, zda se povedla. Milé čtení :o)
Za moc to nestojí.. Při třídění papírů jsem to našla.. Psáno cca. před rokem a rýmy místy nesedí, však budu ráda za komentáře. Děkuji za přečtení.. "Aco, až Ti ta tasemnice chcípne? Necháš si jí tam dát snad i příště?!"
To je tak, když se rozprší a velké kapky mi bubnují o parapet a některé jsou dokonce i tak drzé, že mi otevřeným oknem vletí dovnitř...
"Where is my life? Where si my love? Where is my reason to live?"
Není to pěkné, ani rýmy místy nesedí, jen jsem se potřebovala nějak vypsat, tak děkuji za přečtení, vážení...
Chci konečně býti ženou, o kterou se muži perou. Děkuji Ti, že Ty jsi tady pro mne :) A že můj smutek jsi přerušil a já konečně mohla lásce se poddat, ve Tvé náruči :)
Jak již jsem si všimla u své drahé polovičky, myslíme na stejné věci. Čím to asi bude, že? Jeho báseň je psaná z jeho pohledu, takže ta má je z mého. A hle, oba dva se shodujeme :o) A vám ostatním už snad jen milé počtení :o)
Musím říci, že mi rýmy místy nesedí, ale což, jak se říká, "to se vsákne" :o) Můj drahý Williame, nenastane našemu srdi soužení, však, až se budeš bát, koukni se na malou lodičku, a vzpomeň si na náš příběh, který tady stojí :o)*
Tato báseň je napsána cca. (teď už skoro) 4 měsíci... Je to ze začátku našeho vztahu, kdy jsem pochybovala, zda má cenu s ním být... A má, tak dokonalou bytost, které není co vytknout by si každá žena měla přát :o) (A já Ti moc děkuji, že jsi můj :o*)