Nalezeno 102 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Když na jaře ještě sněhem voní tráva
Už aby bylo jaro !! :)
V maličkém domku pro panenky píšu ti perem růžovým poslední slůvko do tajenky, které ti říci neumím...
Pár slov se choulí ve věnci plném kvítí a slunce zas tiše spadlo do peřin... Co venku zhaslo, stále tady svítí... Těch pár slov všedních voní večeří...
Nové začátky ...
Další blízkovýchodní báseň :)
Shakespearovský sonet o zběhlé poezii...
Když víte, že to nejlepší už bylo...
Louka skrytá v pozdně jarní bázni, tlukot srdcí kreslí do džbánků, snad se život najednou tak zbláznil jak po řece věnec z heřmánku...
S každým ránem líbám tě na spáncích
Jsem Tvá Slunečnice ... :) :)
Duše má sváteční, kam ses mi schovala? Do květů jabloní, anebo blínu? Vždy, když si vítr tvé ruce podává, cítím v nich bolest i sílu...
Moře už černá jako ostružiny a luna spadla do rybářské sítě... Na břehu zbyly slané slzy viny a stopy v písku píší "Miluji tě"...
Zima už táhne krajem zmáčeným a za sebou jen bolavou hůl vleče, vtom jarní slunce setne v duši splín,kde vládnul mráz, tak tam teď voda teče...
Poeticky a časoprostorem ...
Loudá se mráz, loudá po dědině... A kočky už si vyšly na štaci. Jen malé kotě rozespalé v klíně... střeží si krb i paní domácí.
O marnosti života a lásek ...
Vyhaslé oči, ztracené mládí, kapička stesku z rozpomínání, pár kroků odtud protéká řeka, tak blízko smrt čeká na člověka...
Kytice vůní spadla do světnice a Zima v humna pohodila klíč, vtom jarní víla, z květin tanečnice, roztančí zemi jak první petrklíč...
Jedna má báseň kdysi psaná do novin Festivalu arabské kultury, který spoluorganizuji :)
Schovat si nohy do písku a po vlnách poslat pár básní...
Odmykám sněhem zavátá vrátka, měsíc mi svítí na cestu... Dům tiše dýchá do pozlátka, které se sype v šelestu...