Díla autora Levandule
Nalezeno 616 záznamů. Zobrazuji 501-520.
Báseň vznikla ve fázi usínání… zvedla jsem moře nad hlavu…
Každá bolest má svůj druh léčení
Vyrůst z lidské malosti je skrytým snem většiny z nás…
… pro dlouhé dny, týdny, měsíce, kdy budeš jen občas… (pokud má někdo zájem, vkládám sem svoji další úvahu Souboj otazníků)
... asociace jsou svině ... stejně jako všechny dny ztrát (proč se však prolitá krev stává požehnáním?)
... zážitek včerejší i pětiletý, symbol věčný - pro mě :-)
První roky vztahu... otazníky v duši... mnozí zde, kteří čtou mé básně ví, že s přítelem již žiji, že právě prožíváme jeho rozvod, že jeho dcerky chtějí být po rozvodu u nás...
Věnováno Gregymu ;-)
...vnitřní smutek zabíjí dny člověčí...
učit se mít v lásce sebe sama je jeden z mých nejtěžších úkolů...
Já a pár teček… až do Tvé náruče lásko… Věnováno: nikomu menšímu než G.P.
Je to spíš vyznání, než báseň...neunáším, když je můj přítel smutný. Jenže... dnes jsem smutná já, tak tuto báseň ordinuji sama sobě... (i když není šitá na mou duši...)
Tvé milování do mně píše básně a má duše je znovu a znovu vnáší na papír...
Společno lidí… kdy si vzájemně přesahujeme z nitra do nitra… kdy se slza druhého člověka stává společnou… (Věnováno Marcelle, Petrovi Miroslavovi… a vůbec… všem zúčastněným) ;-)
…když přijde, dusí člověka…
Tu a tam se stane, že někdo někomu ublíží slovem, pohledem… a když mu to řeknete, cítí se nepochopen, dotčen…
Každý vztah má své slabší dny či hodiny… je dobře, že láska není jen růžová
Vztek jako koroze může napadnout i nejkřehčí růži člověčí…
o životě...jen tak obyčejně...a o skryté touze nás všech - "slyšet se"