Návštěvnost
Díla autora JR
Nalezeno 166 záznamů. Zobrazuji 101-120.
Víc ze sebe nedostanu, už asi nikdy. Troufl jsem si na Malého prince, nasadil mu svůj hvězdolet a nechal jej odletět.
Láska má mnoho podob, tohle je jedna z mých.. nenávist spojená s touhou. S touhle básní jsem spokojený, i když na ni budou rozpačité reakce. Není nad to, pochválit se za upřímnost.
Básnička, kterou jsem dopsal po delší době, vím že jí to uškodilo, ale už jsem to nemohl nechat rozepsané. Jedna z nepovedených, vím to :o)
Marnivá, stejná, egocentrická... taková je poslední dobou moje tvorba. Rád bych, aby Vás nudila, aby byla pro mne pranýřem reality. Mládí, zrádná doba :o)
Minutová tvorba... slet myšlenek, nic víc.
Pichlavé vyzání, co strach Ti nahání. Vyznání, které nechceš vyčíst z očí mých, jen tichými vzlyky na obrazovce svého monitoru.
Básnička bez něhy, s infantilním nádechem a bez stálého rytmu. Přesto je tady, zbývá jen otázka... Proč ?
Platonická láska a přece na dosah ruky, zadaná a věrná a přece hřešící myšlenkou. A k tomu já, stařec dvou tváří.
Vulgární název básničky, která píše o způsobu, kterým se vysvobodím ze zajetí lásky. Moje city se nemohou změnit, ať s tím dělám cokoli, avšak mohu zkrotit sám sebe, když začne mě ona nenávidět ? Aneb básnička o tom, jak zničit čekání a naději zároveň.
Dnes ráno, hrdlo sevřené strachem a nadějí, avšak láska je krutá a zázraky se nedějí.
Pokus o sebereflexi, útok na zkaženost sama sebe.
Vytáhl jsem něco ze svého šuplíku, leželo to tam hluboko, pod nevelkou vrstvou prachu, jaké to asi je, oddávat se strachu ? Pro nezasvěcené to zůstane asi jen otázkou.
Pokusím se.. popsat svůj pohled na lásku. Na slovo, kterým se často plýtvá, na smysl mého života a příčinu svárů mezi přáteli.
Snažil jsem se vystihnou něco, co je mi ještě skryto. Nemůžu posuzovat lásku ve stáří, jen připadá mi, že plamen její, často lidé schovávají. Takže ano, láska kvete v každém věku, jen často nevykvete tak silným plamenem, je snad tlumen smutkem z milování?
Kapka vášně v moři stesku.
*symbol pravé poezie a života je láska* Básnička o lásce i životě zároveň... snad, možná, třeba...
Závislost na bloudění stokou... Pět, deset, patnáct minut s kokou.
Co je horší, smrt těla či duše ? Umírá s tělem i duše člověka ? Ztratit svou identitu je horší, než přežít vlastní smrt.
Dnes: Jak může se chovat zamilovaný člověk, který se marně snaží zachránit něco, co už mu proteklo mezi prsty. Poražen, leč poražen na poli bez vítěze. Chladná, uzamčená mimo city, pod tíhou cizích argumentů, avšak stále s plamenem v očích.. /zůstávám/