Díla autora JR
Nalezeno 104 záznamů. Zobrazuji 81-100.
(Básně » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Ježibabo, Mařenko, Jeníčku !!!
BU BU BU !!! :D pardon...
Tato tvorba je expermentální. Sám autor ji nazval "toulenová tvorba". :o)
Víc ze sebe nedostanu, už asi nikdy. Troufl jsem si na Malého prince, nasadil mu svůj hvězdolet a nechal jej odletět.
Láska má mnoho podob, tohle je jedna z mých.. nenávist spojená s touhou. S touhle básní jsem spokojený, i když na ni budou rozpačité reakce. Není nad to, pochválit se za upřímnost.
Marnivá, stejná, egocentrická... taková je poslední dobou moje tvorba. Rád bych, aby Vás nudila, aby byla pro mne pranýřem reality. Mládí, zrádná doba :o)
Minutová tvorba... slet myšlenek, nic víc.
Pichlavé vyzání, co strach Ti nahání. Vyznání, které nechceš vyčíst z očí mých, jen tichými vzlyky na obrazovce svého monitoru.
Básnička bez něhy, s infantilním nádechem a bez stálého rytmu. Přesto je tady, zbývá jen otázka... Proč ?
Platonická láska a přece na dosah ruky, zadaná a věrná a přece hřešící myšlenkou. A k tomu já, stařec dvou tváří.
Vulgární název básničky, která píše o způsobu, kterým se vysvobodím ze zajetí lásky. Moje city se nemohou změnit, ať s tím dělám cokoli, avšak mohu zkrotit sám sebe, když začne mě ona nenávidět ? Aneb básnička o tom, jak zničit čekání a naději zároveň.
Vytáhl jsem něco ze svého šuplíku, leželo to tam hluboko, pod nevelkou vrstvou prachu, jaké to asi je, oddávat se strachu ? Pro nezasvěcené to zůstane asi jen otázkou.
Pokusím se.. popsat svůj pohled na lásku. Na slovo, kterým se často plýtvá, na smysl mého života a příčinu svárů mezi přáteli.
Kapka vášně v moři stesku.
*symbol pravé poezie a života je láska* Básnička o lásce i životě zároveň... snad, možná, třeba...
Závislost na bloudění stokou... Pět, deset, patnáct minut s kokou.
Co je horší, smrt těla či duše ? Umírá s tělem i duše člověka ? Ztratit svou identitu je horší, než přežít vlastní smrt.
I don't need sex, love fucks me every day. Jaké to je, když setkají se dva, co libují si v bolesti, své i cizí.
Anotací k této básničce budou jen otazníky, symbolizují pochyby v lidských vztazích, často jsou zbytečné, když zůstávají nezodpovězeny. /???????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????/
doslova proud myšlenek, bez kontextu a bez krásy poezie
Hodně lidí na literu píše pro svou vysněnou osůbku "do šuplíku", tvoří si představu ideálního partnera a sní o lásce. A jaké to pak je, když na něj narazíme, ale asi nejsme tím z jeho šuplíčku ? Je to krásné a přitom to bolí, hřeje a studí zároveň...
