Díla autora Egretta
Nalezeno 139 záznamů. Zobrazuji 61-80.
tak jo, dneska je na pořadu dne malá rvačka, pár tuhých, setkání Gerta a jeho mrtvýho otce a hm ... to už si přečtete sami. ;)
část třináctá.... Vítek se nám trošku rozpovídal, takže konečně víme, jak to bylo s Gertovým tátou...no, alespoň přibližně.
tramtadadá, tramtadadá, mám to za sebou!!! :D....jsem se rozjela, poněpáč nevim, jak se sem do konce roku dostanu, tož toliko k vysvětlení mýho hromadnýho přispívání :D
S Gertem to nevypadá vůbec dobře, ale pořád je tu Maia, nebo ne? Ps: Jsem ujetá na lávový lampy, tak mi to, prosím promiňte. :D :D :D
přituhuje :D
tak trochu hra... tohle není hodno ani komentů, ale pokud budete cítit potřebu něco napsat, tak klíďo. Spíš je to jen takový zamyšlení, než hodnotná poesie. ;)
část patnáctá... :) Tak jsem si pustila soundtrack k Mrtvý nevěstě a šlo to samo. :D Budu ráda za komentáře, ať vim, jestli se to dá vůbec číst, zdá se mi, že už Vás to tolik nebaví... :(
a je to tu! Vrcholná scéna, teď už přijde jen epilog, a potom? Potom si popláču, protože mi budou ty moje virtuální děti chybět, fakt že jo. :D
no, cesta zpátky proběhla celkem nudně, takže proč se s ní vypisovat?...Maia je zpátky na intru v Táboře...no, alespoň konečně poznáme Annu. ;)
trošku oddechovka, ale nenechte se mýlit, tohle je jen klid před bouří. :) Nevim, jestli se to k tomu hodí, každopádně jsem psala u písničky Move Along, kapelka The All American Rejects. Vřele doporučuju. Jo a komenty potěší. ;)
O figurce, která nechtěla být ovládána
á, jubilejní třicátá kapitolka, mám z ní radost, tak třeba nebudu jediná. :) hm, trocha stresu, pár gayů a řev.. ;)
Hmf, tak je to pět měsíců, co tu přibyla poslední část. Mám chuť vlastnoručně se za to zpranýřovat, ale krize je zažehnána. navíc 1.srpna to byl rok, co jedné letní noci vznikla první kapitola. Doufám,že se tahle bude líbit a omlouvám se za přerušení. :)
tahle kapitolka je zatím nejdelší, tak doufám, že to přetrpíte celý, protože se mi to nechtělo dělit. Prostě to patří všechno dohromady. :D Na seznamu máme propuštění z nemocnice, bezmeznou romantiku, následovanou ještě bezmeznější panikou.:)
Tohle je spíš taková oddechovka, hlavně proto, že mi dneska nepokrytě hráblo, ale taky proto, že vždycky musí bejt dobře, aby mohlo bejt následně hůř, takže tim chci vlastně říct, že od příště už to s Mai a Gertem tak slavný nebude. Temný časy jsou blízko
Čápe, Čápe...ty mi dáváš...A to jsem se zařekla, že nikdy víc... :D
Zuzán opět v akci. Užijte si. ;) Jo a přidávám hudební typ, je to trochu depresácký, navíc se mi to začlo líbit asi až na třetí poslech, ale inspirace dobrá. :D http://www.youtube.com/watch?v=cE6wxDqdOV0&ob=av2e
nic jinýho se čekat ani nedalo... Stejě jako minule, stejně jako vždycky..