Návštěvnost
Díla autora sambada
Nalezeno 15 záznamů. Zobrazuji 1-15.
Možná jsem se dostal tam odkud není úniku. Chci však utéct? Chci jen být šťastný jako každý. Je však těžké dobře žít když se nemohu ani o sve vlastní já opřít, ne však nemožné. Vše je jako mlhou zahalené, neuchopené a neuchopitelné
Neustále se za necim pachtime, planujeme, strachujeme se a krasa zivota ted a tady nam unika...
Svetomirova politika U.S.A, smesne a nebo spise k placi? :(
Zadna anotace, predstavte si pod mymi slovy co chcete. Co pro vas vyjadruji a jake vam vyvolavaji obrazy...
Do umelych svetu utikat, do vymyslenych realit, neustale si ublizovat, v podruci drog a smutku byt abysme nemuseli zit. „Ted nemam cas, ted se z toho musim dostat, hojit se“… Taky mate ten dojem?
Pri cteni basni, kazda veta, kazde slovo je u kazdeho pridruzne k jinemu obrazu. Basne vypraveji, rikaji nam o svete, ukazuji veci, kterych si vetsinou nevsimame a nebo je v jejich domele sedivosti ani nevidime...
Dovolena v Recku me uchvatila takovym zpusobem, ze jiz nechci zit nikde jinde, nemuzu zit nikde jinde. Kdyby bylo byvalo jinak, je mou vlasti. I ted se stalo mou hledanym domovem.
tohle mi jednou prislo na mysl, ani nevim jak, vlastne to tam je napsano, jak se to vsechno sebehlo... :D
zamerne davam toto do kategorie zivot, protoze utrpeni je jeho pevnou soucasti. Toto me napadlo, jak jsem videl zpravu o tom jak nekdo opil kocku a nechal ji roztrhat psem. Najednou jsem si uvedomil, jak hrozne jsme lhostejni k cizi bolesti a jak kruti...
pri cteni prosim nevnimejte tolik stavbu basne a nebo pouziti slov, ale nechte na sebe jednotliva slova pusobit a plnymi dousky vnimejte obrazy, ktere vyvolavaji. Jedna se o vyjadreni mych pocitu v dane chvili, tak ani kompozice neni zrovna uzasna...
Tak krasne se smala, divka kterou mam rad, kdyz jsme vedle sebe sedeli. Uslysim jeste nekdy jeji smich? asi uz ne, doufam ze ne, tak to boli...
Budu snad navždy sám? Obklopen temnotou? tak sťastný jsem byl s tím devčetem a jak mě pohlcuje černota, když najednou zmizela z mého života a v mysli stále přetrvává její obraz...
tohle me napadlo, jak jsem sedel ve skole a dival se z okna, krasne se blizily k nam mraky a prelevaly se pres nedalekou horu
Zkousim se vyrovnat s tim, ze s holkou kterou jsem zacal mit fakt rad, uz asi nic mit nebudu...Uz ji asi nebudu moct nikdy obejmout...
jak je k nam Buh milostivy. i kdyz se od nej odvratime tak On nas nepusti a stale pri nas stoji.