Návštěvnost
Díla autora Renatka
Nalezeno 43 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Život se opatrně plíží dál a smotává svět do spirál... Pro Absolutera.
My, básníci dnešního dávnověku - zranitelní a světaznalí... odpusťte, že jsme milovali..!
Jak to vidím já. Spíš jak to cítím...
Svět pořád stejně se točí... tak vzpomeň si na mě, až budeš snít svůj sen. Ten sen o hnědých očích.
Ať zavřou se všechna okna vesmíru. Ať setmí se - nevím kam jít. Velryba umírá. Já zemřu s ní, když budeš chtít...
Tak trochu jinak... tak trochu vynucená báseň, ale nakonec se psala lehce... moje slohová práce do školy, kterou jsem odevzdala ve čtvrtek na můj svátek =)
Příslib moře bez soli, sen - unavené bdění. Umírat? To nebolí... zkusit žít... až do setmění.
...aneb sbohem, Sinfonietto! Poslední sbohem, než se k sobě otočíme zády. Poslední vzpomínka na dotek čokolády...
Tvůj osud tolikrát si s tebou jen tak hrál... ale i tehdy šel tvůj život dál. Nezahazuj šanci žít, stačí jenom chtít...
Pro všechny odlesky trojrozměrných mahagonových dnů.
Slova dál plynou a tvoje kroky odezněly. Čí je to vinou...? Ať láska nás nerozdělí.
Nikdo nenese vinu na tom, co se stalo. Však jen pár slov stačí - tak málo...
Věřila svým snům... ať byla to chyba nebo ne, láska vždy byla její bohyně...
Démone Tempusi, volám tě... s jiskrou naděje v hlase, že vyslyšíš mou žádost... a vrátíš mě v čase...
Co bude se dít, když se stmívá... Jsem rozhodnutá, tak už to bývá... Pro Absolutera.
Za právo na lásku. Za právo na život. Za právo na štěstí. Snaž se, jak chceš, čeká mě vítězství...
Postavím si svůj pískový svět, utíkám od reality, nevrátím se zpět...
Pořád se vznášet v lásky objetí, celé dny, týdny... po staletí... Ať moje touha celý svět obletí, láska je pocit, temné prokletí...
Až jednou někdo zaklepe na dveře tvých snů, snad zamyslet se tě přiměje, vždyť možná je ještě naděje...
Až jednou budu vyprávět svým dětem, o tom, že láska pohybuje světem...