Díla autora Saia
Nalezeno 118 záznamů. Zobrazuji 41-60.
...Jsem Nill. Je mi necelých sedmnáct let. Jsem Senecalka. Vypadám jako Anděl - Clayr s dlouhými černými vlasy, plnými rudými rty, démonickou aurou a částečnš i silou a lidskou zranitelností. Takže v mém případě neplatí : „ze všech jen to nejlepší“ ...
Byl tu Thomas. Vždy tu byl, aby mě ochránil, ale tentokrát... se to ošklivě zvrtlo a já měla zemřít. Chtěla jsem zo před ním zatajit za každou cenu... tak moc jsem ho milovala...
Sotva vstoupili branou do města,začalo se dít něco podívného.Skupinka 6 mladíků se odlepila od jednoho z domů a začala je sledovat. Jednomu z nich se v ruce blýskla čepel stříbrné dýky...
Pět mužů, pět skrytých tajných tužeb, pět životů. Milovala jsem je. Všechny. Každého trochu jinak, ale přesto vždy stejně bláznivě, hluboce, naivně. Snad i oni milovali mě, ve svém vlastním zvráceném smyslu slova.
První ze tří částí.//...Báli se mě. Báli se Strážného lesa. Báli se Černé rokle Stínů. Vyslovit mé jméno, by pro ty hloupé vesničany bylo jako by se veřejně přihlásili k Satanovi… samozřejmě za předpokladu, že by ho znali...
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Všude byla jen tma. Tma tak neprostupná a až děsivě hutná. A navíc... byli v ní ONI.
„Ahá...!“ Protáhla zlostně. „Hlavně žes mi důvěřoval natolik, že si se se mnou vyspal, co?!“ Ušklíbla se. „Šlo ti celou dobu vůbec o něco jinýho?! Lhal si mi o všem... i o tom, že mě miluješ!“ „Nevíš, co říkáš,“ zatnul ruce v pěst, jeho tvář potemněla.
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Ze tmy před ní vystoupila mužská vysoká postava. Nijak podrobně ji nezkoumala. Anihk se dokonce neobtěžovala otevřít oči. Nestál jí ani za pohled.„Ach, Mambo... právě jsi ranila city svého věrného Anděla.“ ušklíbl se, z jeho hlasu doslova čišela ironie...
... Tři tečky řeknou strašně moc.
Pár ne-veršíků o něčem, co zažívá mnoho z nás... stará tvorba
Smyšlenka psaná ve chvíli dlouhé nudy. :)
...Ukryti v hustém houští, naskládaní vedle sebe, natahovaly krky, aby jim neunikla ani špetička, sekunda představení, které se odehrávalo před nimi. „Netlač se...!“ „Vlčí Bohové... to jsou tvary...,“ povzdychl si toužebně jeden z nich...
Hra na kočku a myš - 9.kapitola
...I když se ze mě Charlie snažil nějak nenápadně dostat, proč k tomu kostelu chci vlastně jít, neřekla jsem mu to. Jako vždy jsem jen zatloukala, zatloukala a zatloukala...
Válka málokdy bývá veselá.
Pár upířích kousanců a její libý smích
Cink. Ostrý protáhlý zub cinkl o zem, jako podpis zanechal kaňku krve. Chladnokrevně se pousmála, ve tváři ten zvrácený pocit zadostiučinění. "Teď ten druhý, Gabrieli," zachraplala tiše.
Vzpomínka střídá vzpomínku, v krku cítím knedlík, hruď mi stahuje příliš těsný korzet. Na počest dnešní kocoviny zdvihám ušmudlanou láhev, slavnostně upíjím. Navaluje se mi. Ze sebe. Z Tebe. Z nás.
Hra na kočku a myš - 10.kapitola
...„LHÁŘI,“ zasyčím a automaticky se připravím na to, že mu jednu znovu vrazím. Takový pravý hák určitě nebude na škodu. Chris ovšem najednou udělal nějaký mnohem rychlejší pohyb, než bych od něho čekala, pevně mě chytl za obě zápěstí a...
Byl večer...bledý měsíc v úplňku poskytoval jediné osvětlení tmavé cestě, po níž sebejistě kráčela drobná dívka. Kdesi v dálce zavyl vlk. Dívka se pouze pousmála, "no konečně.."zamumlala a v sytě žlutých očích se jí až rozverně zalesklo...
Každý máme svůj způsob zábavy. Někteří něco naprosto triviálního, a někteří zase něco ať už více či méně zvrhlého...
Takže... nudila jsem se a napadl mě takový námět... doufám, že se bude líbit... :)