Návštěvnost
Díla autora Aidinera
Nalezeno 32 záznamů. Zobrazuji 1-20.
jediná báseň kterou jsem kdy napsala...
Růže a meč-kapitola IV. Tristan
Snažila jsem se dostat zápěstí z provazů, ale jakmile si toho jeden z nich všiml praštil mě po hlavě tak silně, až jsem omdlela.
Růže a meč-kapitola XII. cesta na jih
teď jsme vlastně bezdomovci, ke všemu hledaní…musím vám něco říct, Ludvík a Pipin uzavřely příměří a spojili se proti Lotharovi, jenže už dvakrát prohráli, proto nabídly spojenectví i nám…vyčkáme do zítřka a pak vyrazíme.“
Růže a meč-kapitola XVII. konec na hranici
Přivázali mě ke kůlu na hranici, Ignác měl zase nějaký ten svůj projev a pak už se začínal náměstí kouř a praskání dřeva. Začínalo být pěkné horko. Žár mi začal kroutit kůži na nohou...tak tohle je můj konec.
Růže a meč-kapitola XIII. jediný okamžik
zvedl mi obličej, zadíval se mi do zasklených očí, otřel mi slzu z tváře, naklonil se k mě a…
Růže a meč-kapitola XI. Je to dva jedna
hasit by bylo naprosto zbytečné…už dlouho nepršelo vše bylo vyschlé na troud a stačila jediná jiskřička aby se to rozhořelo taky. „všichni pryč okamžitě opusťte tábor!, hned! Vše nechte být na místech a běžte!“
Růže a meč-kapitola XV. tečka tečka tečka :)
upozorňujeme že následujcí kapitola není vhodná pro děti a mladistvé...a případně je zbytečná a dá se přeskočit :)
Růže a meč-kapitola IX. Boží trest
„Otče náš…“ první rána bičem se mi zařízla do zad...
Růže a meč-kapitola XVI. další problémi
omlouvám se že to tak trvalo ale já sama mám problémi
„HOŘÍ!!“ ozval se táborem zděšený hlas a brzo ho zalilo oranžové světlo.
Růže a meč-kapitola II. obrat událostí
...vnitřnosti se mi stahovaly a hučelo mi v hlavě a… ticho sálu a starý farářův hlas přerušila tupá rána na dveře kostela. Všichni nadskočili, zvedla jsem se a odhrnula si šálek z obličeje. Dveře se rozrazily....
Růže a meč-kapitola XIX.pole Fontenoi
...ano vím omouvám se že to trvalo tak dlouho a tu kapitolu jsem pak musela ještě rozdělit na dvě části protože byla moc dlouhá tak zítra...
Realita a něco takového-kapitola II. mé jméno je, zřejmě, snověštec.
Stála tam osoba zahalená v tmavě zeleném plášti a jediné co z pod něj bylo vidět byla ruka třímající meč. Jonathan se znovu o kousek posunul, v doufání, že zahlédne obličej té záhadné osoby, ale po vrstvě sněhu se mu svezla ruka a zřítil se k zemi.
Růže a meč-kapitola V. Lekce číslo jedna
„tak to jo, takže…“ ukázkově si odkašlal „Štěpán jest jméno mé, a sám náš kapitán Tristan mne vybral abych tě zaučil“... (tohle je kapitola která má jen pošoupnout děj takže je taková asi trochu divná)
Růže a meč-kapitola XX. poslední vzdor.
Všichni otáčeli těla a hledali raněné, několik věcí hořelo a zakrývalo části bojiště hustým dýmem, který se vítr snažil rozehnat, to však mrchožroutům nezabránilo slétat se na hostinu. ---a jsme skoro ve finále---
Růže a meč-kapitola VIII. bez boje
Bylo to k zbláznění víc jak před rokem se boje přesunuli více na jih, takže zde nebylo co dělat, většina mužů byla na sebe jen protivná a neustále se v jídelně pořádali hospodské rvačky, někteří se však pokoušeli o povstání.
Růže a meč-kapitola III. změna mého osudu
___Z kostela vyběhl mladý muž, byl oblečený v oblečení, které v žádném případě nebylo šito na něj a vešel by se do něj dvakrát. Do čela měl naraženou čepici mlynáře Adama, tudíž byl jeho obličej zahalen stínem. Několikrát se rozhlédl a rozeběhl se____
Růže a meč-kapitola I. život v sídle
mé dětství a změna