Výběr autora Tomáš Václav Pohořalý

...novoanglická...

     Je hodina. Sedíš u okna, a protože tabule počmáraná čísly tě k smrti nudí, opřel jsi bradu do dlaně a koukáš se ven. Ven z těsné lavice, pryč z ú

...opustil mě dřív, než jsem se narodil...

     Je předaleko a jinde, za rákosovou zdí. Jeho nepřítomnost zde mě obléhá jak povodeň. To chybění mi zatéká pod kůži. Žije za tlustou rozvodněnou ř

     Jsem sám. Sedím v loďce, nahrbený s hlavou svěšenou, uprostřed černé, slatinaté a zamlklé tůně. Zívám nad hlubinou.
     Vypadá to, jako by

     Zase to chvění… Jsem jako hrníček vody v domku pod sopkou. Když bosý sbíháš po schodech, v kuchyni skáče nádobí. I hrníček s vodou vyšploucháš, k

     Houpá se pod tebou zem. Žíhaná stíny. Vlní se jako kůže tygra, co se plíží rákosem. Chodíš po čtyřech, aby ses neprobořil, a chytáš se stébel trá