Láska se vrací v náhlé vzpomínce

Anotace: Velice osobní vzpomínka

 

 

stále  si vzpomínám

nejen polibky

a tak dík za vše

cos mi dala...

Všechno,

vše, cos kdy vůbec měla

 

(a já neměl dát co. Poztrácel

jsem všecko, jak jsem rychle žil

...snad  jen  zbytek toho

co jsem kdysi byl...)

 

Myslím i teď na malý pokoj,

na tvou vůni,

světla v okně

jak se hřbetům knížek klaní

k poledni...

nerušeně od naší kávy ranní

 

(po noci našich těl

slitých do společného bdění

i spaní) 

 

Potůček něhy

(okamžitý - a navždy)

Tvá noha -

má noha...

Tvá ruka -

má ruka...

 

Tvá...

 

Měl jsem tě rád...

 

(Tvůj úsměv, oči

a teplo to byly,

kdo nutil mě se stále znovu smát)