Kapitán Bergamot IV

když se učí pomeranč jiných citů
tma je blízko
vnitřních bran v paprsku
v beznaději třesoucích se otazníků

před strachem noci
rozvlněná holko

tvé srdce
divé stesky dotklo
až v nás to
lásko
navždy
zmoklo

oči zatkl prchající šarm
tvým křehkým bílým pažím
sleeky
oranž pouličních dam

jdu domů
sám

na spálené mezi
sytě váží motýlí čas
dlaně po konci zatínám
v co úsměv věří
protmívám

jsem ztracen tónům
i něžným hrám
bráním se vlhkým ozvěnám
na rosném svitu štěstí

z náruči z něhy
unikám
nepoznán hřejivostí
skrývat se tiše už nocí ?

být malým pstruhem
v duši tmoucí
poplakat o tuze
v deštném plavci

být zablácený nebo křemičitý písek
po němž by přešla pomněnková mise

Sleeky

stvořil jsem tě rozcuchán
ze stříbrných mlh v citové inverzi
chtěl jsem tě mít živou

a ty ještě ptáš se
kde s duhou ve střepech mé slzy poleží ?

a ty se divíš
proč jsem dnes podivínem
a to tě zaráží ?

směj se

vždyť dle tebe
setkání žijí tu lidskou
blízkost radostného nebe

pro vesmírnou cestu
pro sněhově bílou
labuť za červánků
až budeš sama nenápadně blízko

* vy tu už spíte..máte tu místo?

: promiňte... padám do nejistot
: když máte na očích labutě..

a vidíš dnes...

dávám je všem vodám
kdy srdce nejde lehce
a učím se
postit
…

i doma v peřeji
v prázdné posteli
ve svých teskných hadrech
havranem
v příliš těsném štítu
dvořím se zralé dívce - knize
labuti v aksamitu
a jen tajné moře probrouzdám

bráním se číst

tvé svůdné tekutosti
jež touží mi být slunci

bráním se

slzám vnitřních rán
bráním se dravým bystřinám
bráním se jezerům i řekám
bráním se moři...
a ty chceš víc a víc být má ať hoří

víš labuti
i já kdysi věřil v zasnoubení
žil jsem
věrně psí
a vidíš
mám vesmír k sesutí

víš labuti
zítra mi doteky klesnou do vody
dnes ještě je chráním
jak milenci
své prsty propletené

až straním se
že zradím hvězdný mráz
tak nesmírně jsem ledový
v citlivé jemné ženě se slovy

zas jen odevzdáváš
rozmáčenou prosbu
citu hráz ?

zas uvnitř mě se bráníš
najít sen snů
pro srdce nekonečné

Sleeky

protože právě ty
žiješ někde ve hvězdách
když labutě mají tmavý čas