Táta
Táta
Nedokázal tě přebalit,
jenže uklidil celý byt.
Poslouchal naše pohádky
a zapomenul na hádky,
když jako bolavá šestinedělka
jsem bzučela a bodala
jak podrážděná včelka.
On pohladil a řekl "Dobře je".
S ním žila všechna naděje.
Pak odešel, skoro bez rozloučení.
A není pravda,
že dnes tu s námi není!
On žije v tobě, ve mně,
on je tu s námi dál.
Jen tak,
jak uměl
jemně
životům našim
požehnal.
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Budeme mít v pátek v rodině smutné výročí (maminka 2 roky) a taky jsem neodolala jí nenapsat, máme to zapotřebí, občas takhle vzpomínat, tak držím palce, žít se musí dál ...
17.08.2008 20:41:00 | jita.1965
...pravda...škoda, že ho M. nikdy nepoznala tak, jak na něj vzpomínám já, byť mi tátou nebyl a přesto byl...a dodnes na něj s úsměvem vzpomínám ať už se stalo cokoli...
15.08.2008 02:44:00 | Efiee
