od: Jan.Makotřas
Anotace: Nepohádka o Jeníčkovi a Mařence pro současné teenagery
Jedomil a Mstislava byli sourozenci, kteří se po jistých neblahých rodinných peripetiích octli sami uprostřed lesa poblíž zavěšené větve, ve větru tlukoucí do kmene stromu.
Hlad byl a noc se blížila. Přes siluetu vycházejícího půlměsíce přeletěl netopýr.
---
„Mastěno, já se bojim,“ prohlásil drsnej frajer Jedomil.
„Chcípni, debile,“ odtušila Mstislava.
„Zchladni, krávo. Tě neurážim, takže!“ pískal fistulí Jedomil. „By the way támhle vidim ňákej barák, možná tam bude něco k jídlu,“ kopnul sestřičku do holeně.
„Au! By the way si kretén, ty inteligente,“ děla si svou Mstislava snažíc se by the way bratříčkovi vyškubnout půlku hlavového pažitu.
A tak se svorně vydali skrz mlází ke světýlku, co skrz to mlází probleskovalo.
---
„Divnej barák,“ ztišil hlas Jedomil, když dorazili k zvláštnímu stavení z perníkových cihel; vůně badyánu, hřebíčku a skořice je šimrala na patře, „vočekuj to, Mastěno.“
„Ty mi nebudeš řikat, co mám dělat, vymaštěnče,“ vyjasnila situaci sestřička a dloubla významně bratříčka do žeber klackem.
„Au, to si vypiješ, ty (cenzurováno)...,“ řval láskyplně bratříček a hodil po sestřičce kámen.
„Ty jeden mrňavej...,“ sápala se sestřička, kapající krev jí znemožňovala správně zaměřit její hod placákem, takže se odrazil od okapu a trefil jí samotnou do čela, kde po chvíli vyskočila mohutná boule.
„Chachá, seš levá jak Maguire!“ Jedomil se zkušeně vyhýbal dalším kamenům, vrhaným Mstislavou.
Mstislava se na něj vrhla a zatnula drápy. Hluboko. Jedomil zařval, jak se drápy zaryly do masa.
---
V tu chvíli vyšla z domu tichá stará osoba. Světlo lojové svíce umístěné vzadu v domě způsobovalo, že jí nebylo vidět do tváře. Byl jen slyšet syrový skřehotavý hlas: „Kdo mi to tu, spratkové, loupe perníčeek???“ Padly dvě dobře trefené rány sukovicí a rozhostilo se ticho.
---
„Hmm, maso slušný, křehký, ale tak nějak mi poslední dobou chybí ten adrenalin předtím, než je chytnu, trochu jsem se spravila a malá honička po lese by mi jen prospěla,“ rozjímala stará paní nad pečínkou prohlížejíc si svůj mohutný břich, věrná černá kočka jí zavrněla na klíně.
Dílo "Jedomil a Mstislava" se vyznačuje originálním pojetím sourozeneckého vztahu a spojuje prvky grotesky s temnějšími motivy. Autor vytvořil fascinující a zároveň znepokojující atmosféru, která zanechává v čtenáři silný dojem.
Silné stránky tohoto textu zahrnují:
Dialog a jazyk: Autor výstižně zachytil dynamiku mezi sourozenci Jedomilem a Mstislavou, což se projevuje v jejich vtipných a zároveň ostře formulovaných dialozích. Použití hovorové češtiny a slangových výrazů přidává na autentičnosti a živosti postav. Pochopení jejich charakterů, které jsou podány s nadsázkou, čtenáře zaujme.
Atmosféra a napětí: Prostředí lesa a záhadného domku s perníkovými cihlami vytváří silný kontrast mezi dětskou bezstarostností a hrůzností situace, do které se sourozenci dostávají. Autor umně míchá elementy pohádky a hororu, což vyvolává pocit nejistoty a očekávání.
Témata a symbolika: Motivy jako hlad, strach a agresivita mezi sourozenci odhalují komplikované vztahy v rodině a ukazují, jak mohou i děti v extrémních situacích reagovat. Zmínky o potravě a konfrontacích v přírodě si lze interpretovat jako kritiku lidské podstaty, která se ve složitých situacích uchyluje k násilí.
Na druhou stranu, Slabé stránky díla jsou:
Nedostatek hloubky v charakterizaci: Přestože jsou postavy barevné a expresivní, jejich motivace zůstávají poněkud ploché. Čtenář by mohl toužit po hlubším prozkoumání jejich minulosti či vnitřního světa, což by zintenzivnilo emocionální dopad příběhu.
Rychlost vyprávění a přeháňění: Některé části příběhu mohou působit chaoticky, což oslabuje plynulost čtení. Neustálé konflikty a urážky mohou vyvolat dojem, že autor se snaží o překotné tempo, které však může vést k vyčerpání a ztrátě zájmu čtenáře.
Ambivalentní závěr: Závěr, kde stará paní s černou kočkou zmiňuje maso a adrenalin, může budit otázky ohledně účelu a spojitosti s předchozím dějem. Pokud čtenář není dostatečně nasměrován, může zůstat zmatený.
Celkově je "Jedomil a Mstislava" zajímavým literárním počinem, který spojuje komiku s temnými prvky a vyžaduje poctivou pozornost čtenáře. Přesto by nalezení prostor pro prohloubení postav a vyprávění mohlo výrazně posílit tento text a učinit ho nezapomenutelným zážitkem.
23.09.2025