Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Monolog s kamarádkou Publikoval(a): aravara | Básně » Smutné
vždycky se cítím divně, když se mi líbí popsané smutky, bolesti a trápení, ale pořád si myslím že z dokonalého pocitu štěstí málokdy vzniká dobrá poezie..
jen bych na konci to prosím zasunula
ale přijď mi ji, prosím, vrátit!
a nebo umázla ten vykřičník - moc křičí a seká (i když ho i tebe chápu)
Monolog s kamarádkou Publikoval(a): aravara | Básně » Smutné
Vehnala mi slzy do očí, znám tohle čekání ...
Kapky na sklech Publikoval(a): aravara | Básně » Filozofické
....hezká pocitovka....Ji.
Monolog s kamarádkou Publikoval(a): aravara | Básně » Smutné
Tady se Meluzína zamyslela,
a pak četla znova a znova,
až uviděla obraz muže,
který tiše skládá vnitřní slova,
za oknem vál vítr a zrcadlo prázdné,
tvář slzy neslyšné polykala.
ST a založeno v oblíbených.
02.06.2014 20:23:09 | reagovat
Monolog s kamarádkou Publikoval(a): aravara | Básně » Smutné
Tak to je mi moc líto.
Monolog s kamarádkou Publikoval(a): aravara | Básně » Smutné
Nádherné...smutné, ale i nadějné. A doufám, že se návratu dočkáš.
Monolog s kamarádkou Publikoval(a): aravara | Básně » Smutné
Pěkné verše.
02.06.2014 17:49:33 | Robin Marnollireagovat
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
;-)
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
Aravaro, já děkuji za inspiraci, která mi tuhle hříčku připomněla a jsem moc ráda, že jsem jí mohla dát prostor v Tvých komentářích. Věděla, jsem, že Ty jsi člověk, který to ocení. Dík!
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
Ještě že ne obřezaný :D :)
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
Paráda, zopakovala jsem si zeměpis ;))
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
Jasný, v každém z nás je špetka patriota.
Mně psaní na povel nejde, takže se o to asi nebudu ani pokoušet.
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
Myslím, že jsem se ocitla ve výsostné společnosti, která ocení hříčku básníka Pavla Kohouta (druhý řádek - kurzíva se mi nepovedla) s básní Jaroslava Seiferta. Je mi moc líto, že takto nemohu předat i Kohoutovu upřímnou interpretaci...
A bod pro Aravaru, samozřejmě.
Viděl jsem hory plné ledu,
měl jsem je rád
však zpívat o nich nedovedu.
a tím míň psát
Jiskřily dálky nad hlavami
měl jsem k nim klíč
jak bleděmodré drahokamy.
ten klíč je pryč
Jímala závrať při pohledu,
i když jsem muž
zpívat však o nich nedovedu.
a nechci už
Když ale vidím na obzoru
nad věncem lip
uprostřed kraje nízkou horu,
váš i můj Říp
na nebi mráček běloskvoucí
ten z erbu Čech
– přestane srdce chvíli tlouci.
a vázne dech.
Oblaka letí v klasech zralých
na cizí mlat
a koně dupou po maštalích.
z nichž táhne chlad
V panácích jsou už všude snopy
i od loni
a svatý Jiří zvedá kopí,
jež neskloní
aby je vrazil ve chřtán dračí,
však nevráží!
a motýl spěchá po bodláčí;
jak pod stráží
a jako krůpěj na prstenu
či slza rév
třpytí se drobná kvítka rmenu.
a často krev
Tu nemohu se vynadívat
z té úvrati
a všechno ve mně začne zpívat,
a plakati
zpívat i plakat. Maminko má,
Můj básniče
jak je to hezké u nás doma!
i bez klíče.
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
na něco se prostě nedá zapomenout a utkví to v tobě...napořád
Sólista Publikoval(a): aravara | Miniatura, hříčka » Romantické
řekla bych..vyznání nejen zemi