Komentáře přijaté

Nemůžu zapomenout na praskající podlahu,
na kvílející vítr za temnými okny.
Já mám totiž hrozně pohodovou povahu,
nevěřím na hřmící nepprosné Bohy.

Nevadí mi temnota v prastaré knihovně,
ze stropu šplhající pavouci,
co pletou pavučinu precizně šikovně,
takoví nejsou ani dělníci.

Vrzající futra mne kolébají do spánku,
burácející bouře zní jako rajská hudba.
Ráno se pokochám rudou barvou červánků
a z koule se dovím, jaká mě čeká sudba.

Miluju ji tenhle prastarý hrad
ve stylu domu Usherů.
Jsem s ním spojen, mám ho rád,
jako svoji Lochnesskou příšeru.

08.08.2007 20:37:00 | jehlaspichlasreagovat

Možná mám v sobě Publikoval(a): Barbara Smílová | Básně » Ostatní

Každý máme v sobě ty blahodárný vnitřnosti.
Někdo zase robě, které jí pak bude ke zlosti.

Vždy se něco rozbije, bude to chtít opravit.
Zvlášť, když srdce nebije, do márnice neboštíka dopravit.

Každý máme v sobě ty blahodárný vnitřnosti.
Sejdeme se v hrobě a budem se hrabat věčností.

08.08.2007 20:28:00 | jehlaspichlasreagovat

Bojím se Publikoval(a): Barbara Smílová | Básně » Smutné

Někdy i ten nejobyčenější pocit může stvořit tu nejlepší báseň a ty jsi v pár řádcích řekla vše.

14.07.2007 20:49:00 | SadLilyreagovat

Možná mám v sobě Publikoval(a): Barbara Smílová | Básně » Ostatní

píšeš mi do nálady, děkuji..

14.07.2007 12:20:00 | Art Brasireagovat

Bojím se Publikoval(a): Barbara Smílová | Básně » Smutné

křehce utkaná, poslouchám zrovna Feist-Now at last, skvělej doprovod:)

14.07.2007 12:18:00 | Art Brasireagovat

Nenachází Publikoval(a): Barbara Smílová | Básně » Láska

krásná.. ta se ti opravdu moc povedla.. mám ráda smutné básně.. a usměj se..