Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
křestní... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
v jednom městě jsem vstoupila do kostela...
klaním hlavu a držím se za srdce když na ta místa vstupuji...
vdechuji ... děkuji...
místo, s kasičkou, s obrazy, dřevěný oltář
ne, nejsem fanatik, ale věřím, v něco ano...
dávám do kasičky nějaké kuny a zase se klaním a odcházím...
švagrová se mi před kostelem směje, snad se tu nemodlíš :-)
ne, ne,... jen děkuji- jde mi v hlavě... ale neříkám to nahlas...
jdeme?
jojo...
na zmrzku?
jojo
pohladila jsem ty krásný dveře, poděkovala a šla na zmrzku
vanilkovou ...
jíš ty vůbec jinou konstatuje švagrová
Ne, téměř ne...
Ale měla bys taky ochutnávat nějaké jiné....
Měla bych, ale....
v duchu jsem si říkala i ty bys mohla ochutnávat ...
26.11.2016 02:57:36 | zelená vílareagovat
i zavířilo slunce na západě… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
seděla jsem u paní...
přístroje vydávaly zvuky života...
ona měla dlouhé světlé vlasy stažené do drdólu...
v krku ji pulsovaly odezvy života...
držela mě za ruku...
povídala...
vyprávěla
sem tam jsme otíraly společně slzy...
byla tak krásná v mých očích
staniční sestře říkám po prvním sezení, zítra přijdu... známe se, mrkla, je to VIP pacientka, to bylo fuk, přijdu...
smála se ode skla co nás oddělovalo...
povídala, vyprávěla, sem tam jsme otíraly společně slzy
pár dní jsme si povídaly, pár dní jsme si dávaly...
střih, večírek
zemřela mi babička ve středu povídá mi ...
ta? co jsem....
ta...
vím, že jste s ní byla, děkuju...
mlčím...
hraje večírkovská muzika ... zaháním slzy, to se nehodí...
...
přízračná bytost
vykřesaná ze skály
vyslaná beze jména
bez odstupu vlastního stínu
kráčející v pustinách Gondwany
kdy vše tonulo v jednotě
jenž předcházela vzniku názvosloví
...
říkám jen pár vět, o tom, čem...
... a na zemi za ní
zůstávají zhašené věci minulé
i věci jež nedojdou zrození
...
děkuju...
26.11.2016 02:44:19 | zelená vílareagovat
v kraji pomalého skla... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Moc líbí ta poslední část :-)!
v kraji pomalého skla... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
ano je to tak,tentokrát to není žena...
24.11.2016 22:57:46 | střelkyně1reagovat
to je olej?... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
:-D:-D:-D
24.11.2016 21:57:36 | Malá mořská vílareagovat
v kraji pomalého skla... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jako by ses díval na svou dceru...krásné, znám to :-)
24.11.2016 21:42:50 | Malá mořská vílareagovat
uvnitř té věci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
och ty kecko:-))
24.11.2016 12:46:07 | střelkyně1reagovat
uvnitř té věci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Páni! Přesun v čase. A umíš to i s lidma? Úžasné. ST. :-)
24.11.2016 12:34:41 | Iva Husárkováreagovat
v oběti hold úsvitu… Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
jen otevřené lidské mysli je dáno tak úchvatné poznání .. touha a výjimečnost okamžiku vede nás výš a ... blíž
uvnitř té věci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...jo takovej útek je div...
dvoudobá... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
do hudby oděná láska od začátku až do konce
když plují ledy... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
pohádkový obraz
maskovaná... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
Má fantazie kreslí jasný scénář .. úchvatné
při tulení... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
překrásně něžné
uvnitř té věci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Milá vílko, útek je ona samotná nitka, jež se provléká v příčném směru osnovou a tvoří tak například jednoduchou plátnovou vazbu a ano, po jejím vytažení vznikají v látce okénka, viz třeba ona vyšívací kanava. Ale já tu nechci být za hnidopicha, mě jen trošku popíchlo, že u této pěkné věci už tolik lidí typovalo a nikdo předtím nezanechal ni slůvka v komentáři. Nechodím sem tak často jak bych chtěla a tady vždycky vím, že si dobře počtu a o fantazii autora nemám nejmenších pochyb. Jinak co se týká mého textilníctví, tak bych po těch letech možná ještě zvládla udělat ze svého okolí Depešáky, ale už nějakou dobu svět na černo nenatírám. Černé prostě nesmí být v životě mnoho, jen tak akorát. Třeba ten štych v podzimních barvách spadaného listí, nebo ten jemný akcent ve žluti zlatých dešťů – to si vyloženě užívám, ale černá Máry raděj šup do jámy. :oD Krásné nočnění a nasežbrblanou zase někdy........... :O)
24.11.2016 01:18:26 | reagovat