Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
PODVEČER V AMAGER Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
I moje představivost stále v pozoru, vzpomínky ještě čerstvé .. děkuju*
Gurmán Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Pro dospělé
čas na poezii :-)
https://m.youtube.com/watch?v=EOAPMhaCtuw&pp=0gcJCR4Bo7VqN5tD
mé novoroční pláče Publikoval(a): J's .. | Básně » Láska
To je krása, ze které mrazí ..
Nerozum. Publikoval(a): Kan | Básně » Ostatní
No podívejme:-) to je aspoň předehra k novému roku .. tak snad už je dospáno a deficit nekazí "táborák", pardon ..
Je mi to jedno Publikoval(a): Dávid | Básně » Ostatní
Občas je úlevné dopřát si práva na "je mi to putna"
PODVEČER V AMAGER Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
Děkuji za návštěvu, každé si velmi vážím, zvlášť, když je s pozitivní odezvou*
ohněm a mečem Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Mladoši by řekli, tak ta je "brutální". Skvělá práce Son!
SRDCE ZPÍVÁ BLUES Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Láska
tma světlo neumlčí
Ne tak úplně optimistická... Publikoval(a): Ž.l.u.ť.á.k. | Básně » Ostatní
Pravda, beze změny pohybu není..
PODVEČER V AMAGER Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
Ivuško moc děkuju, od tebe to čtu obzvlášť moc ráda, že tě text ladí do radosti. Já toho moc neprocestovala, ale mám dar, kterým je "lačnost" po poznání, v tom jsem přeborník, pořád se někam těšit* Tak ještě na zdraví!
PODVEČER V AMAGER Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
Já to mám naopak cappu, krásy u nás si nechávám na důchod, a ty v Evropě čím dřív, tím líp, dokud jsou síly a chuť. Ale pořadí důležité není, hlavně, že je ta touha a vášeň v cestování, rozšiřuje to obzor a člověk se obohacuje poznáním nového, toleranci k jiným zvyklostem a tradicím, životnímu stylu, filozofii apod. Je to rozmanitost světa, kterému se díky vycestování dá více porozumět. Děkuju za tvoje postřehy, a teď jdu zase já mlsat - silvestrovské jednohubky :-)
PODVEČER V AMAGER Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
Kájo, můj nejmilejší, co ty víš, kam tě ještě život zavane, Kodaň je vlastně kousek, hodina a půl letu a můžeš se procházet po Amager Strandpark. Často jsem pozorovala, jak letadla přelétají přes úžinu, most je vidět i z letadla, když přistává, to bylo moje první, co jsem z okénka viděla, Oresund. A pak, když jsme cestovali do Malmo, bylo úžasné, že ano, suchou nohou do Švédska. Nedávno v televizi opakovali film Kawasakiho růže, a to mi vnuklo nápad, strávit na severu advent. V tom filmu byly patrně záběry z ateliéru, jehož okna nabízela pohled na oresundský most ( nebo jemu podobný). A já si při sledování filmu pomyslela, že to bych chtěla zažít, koukat z okna pokoje na Oresund (taky miluju severské filmy:-) A pak si říkám, vlastně proč ne? Uskutečnila jsem to! A výhled byl bonusem ubytování, strana pokoje byla směrem na oresundsky průliv, z terasy jsem se mohla kochat, teda sice ne každý den, mlha to občas pokazila, ale i tak, bylo mi dopřáno. A pak taky, projet tu úžinu díky takovému technickému unikátu, byl pro mě také zážitek. Při cestě tam bylo ranní slunce ještě nízko, a krásně nasvítilo hladinu. Jsem ráda, že jsem tu cestu podnikla. Už to nebude v mých očích jen filmový záběr, ale skutečná vzpomínka. Děkuju ti, za přečtení a jsem ráda, že můj text ti aspoň připomněl vzpomínku tvou.
PODVEČER V AMAGER Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
Jituško, velmi děkuji za tvůj laskavý komentář, moc mě potěšil. Ta zpětná vazba je vždy přínosem, a to myslím oboustranně, autor/čtenář. Díky tvé reakci mohu přinejmenším doufat, že je v mém textu aspoň špetka atmosféry, kterou si v sobě ponesu pokaždé při vzpomínce na Amager Strand, na vycházky s ojedinělým pocitem, který se u mě dostavil snad poprvé v životě. Ta krajina tam, pobřeží, ikonický most, co nechybí v žádném severském filmu, jakási tajemnost, kdy jsem pociťovala naprostou volnost, co víc, jistou apatii a lhostejnost k tomu, kolik je třeba hodin. Cítila jsem se tam tak bezpečně, že mi třeba vůbec nenapadlo se v té tmě bát, a že tam tedy byla tma! Zvlášť na pobřeží, žádná světla reklam, často jsem zaregistrovala lidi až těsně v jejich blízkosti, úplně nový vjem, že nikdo nehlučel, netelefonoval, nehvízdal na psa, neokřikoval děti, ale také, což bylo pro mě trochu překvapením, moc se ani neusmíval. Ostatně, zřejmě to cosi vypovídá i o odměřenější a méně družné severské povaze. Téměř se nestalo, že by mě někdo oslovil, ani prodejci na tržnici, a to je co říct. I v restauraci to bylo úplně jiné, než když si objednáváš v řecké či italské. To mi naprosto vyhovovalo, byla to téměř očista, ten jejich severský duch, jakási zádumčivost a respekt k soukromí a vnitřnímu světu každého z nás. Oslovit někoho? Téměř hřích řečeno v nadsázce. To spíš ryba by šplouchla než smích seveřana :-) A kdeže jejich "sklon" řečený v úsloví "pije jak Dán", no to už vůbec! Ovšem co mě naprosto fascinovalo, byla jejich schopnost vytvářet útulno a teplo, všude, v hotelu, restauraci, obchodě, kavárně, dokonce na nádraží, a navíc, v naprosté kultivovanosti a přirozenému smyslu k eleganci a vkusu. Žádná kýčovitost, obchodní vtíravost, kdepak. Zkrátka tichá noblesa a respekt. Nikde nepořádek, nikde lidé bez domova, nikde neřízené davy. Všude však městská kola s nákupním košíkem vpředu, cyklisté ve vlněných dlouhých kabátech, bez ohledu na počasí. Mimochodem, Dánové na mě působili velmi elegantně, i v lijáku jeli na koke s takovou nonšalanci, že kam se hrabou naši cyklohoralové v "neoprénech". Psala bych tu ještě dlouho, ale už jednou mě systém ohlásil, tak ať to zase nepíšu znovu ..