Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Člověk míní, život mění. Nezbývá, než ho takový přijímat, když není v mé moci to změnit. Dokud to lze, jdu za štěstím*
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Život dává i bere, a nejde se na vše připravit, vždyť víš ..
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Ano, to jsou ty zlomy, které nám napovídají, děkuju Jiří.
předjaří Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Trošku smuténka mi přijde. Předjaří umí překvapit, jeden nikdy neví, kdy se to přehoupne. A kterým směrem. Jako v životě .. aby bylo vítání .. musí být loučení ..
NIKDY Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Láska
Nic netrvá věčně jak se říká, takže dobré si to uvědomovat, v časech zlých i dobrých. Vždy je fajn mít na co se těšit, protože vždy se něco najde, třeba i zdánlivá drobnost dokáže vykouzlit úsměv a den je hned veselejší. Já se třeba dokážu těšit i na vývar s knedlíčkama od maminky :-)
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Ivuško, ptáče ranní, jsem potěšena, když ti jdu do noty, však víš .. Moc děkuju!
Úkaz Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Ze života
Márty měli jsme stejný postřeh, myslím ty dva vládce, nechápala jsem to moc, nikdy jsem si něčeho takového nevšimla. Takže napsat o tom, je super.
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Za mě si nemáme všeobecně nač stěžovat, spíš děkujme za ten blahobyt, co máme. Díky žlutý*
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
ano, to je velmi vnímavý komentář, právě teď jsem v podobném duchu psala šerému, moc děkuju Martine
NEHYBNÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Kájo - děkuju. Víš, já když takto "zamrznu", nacházím se většinou v onom tichu přírody. Pokud se přitom objeví či neobjeví kaplička, boží muka a podobně, zásadní vliv to nemá. Vnímám to jako krásu, její celistvost. Pohled shora dolů do údolí, mi je velmi blízký, ale i drobná kytička lučního kvítí u panenky pod lípou mi šeptne například pojď, a ten kornout zmrzliny či svačinu si dej tady, v mé společnosti. A když se údolím rozezní kostelní zvon z malebné vísky pod horama nebo když tažné husy zarezonují nad hlavou, automaticky mě to také zastaví. Jistě víš, o čem to je. Připomínka naší pomíjivosti a dar žít krásy života v radosti, i s bolem. Vím, není to v dnešním zrychleném světě snadné, ale máme volbu, co si k sobě pustíme. Já mám dveře otevřené, kráse, soucitnosti i laskavosti, a také - tichu. Tedy, pojď dál*
Sousnění v palčivosti .z. Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Ze života
Krásná báseň Jituš.
No a že jsem se v ní i našla. Tedy hlavně v první polovině. Závěr zatím dobelhávám jen ztěžka, ale pracuju na tom :-)
PS Tak to vidíš, jsem tu už byla. Což vlastně potvrzuje, že mi nestačilo ..
Je třeba kráčet přiměřenou rychlostí Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
A fakt sis to nakapal jen do oka? Každopádně, já to vidím rozmazaně*