Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Možná to říkáš dobře, ale podle tvé definice je demagogem úplně každý člověk, protože každý člověk občas vědomě lže a vydává to za rpavdu... takže gratuluju - všichni jsme demagogové.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
tak pozor - to že sex před svatbou nepovažuju za morálně v pořádku, to je věc jedna. A že připustím, že ne každý se tak chová, je přece naprosto správně. Nebo mám tvrdit, že jsme my křes´tané vždycky dokonalí? Kéž by.
Kritizuju předmanželský sex pořád. Nezměnil jsem na něj názor. Ale vidím rozdíl mezi sexem dvou zralých lidí, kteří jsou schopni nést případné následky, za nic se neschovávají a žijí v pravdě, před někým, kdo si chtěl užít a pro ten účel oblbnul partnerku.
A další věc... Kryl se nestal géniem ve třináctném roce věku a také se nestal autoritou v roce 1968. K tomu musel nejprve dorůst jako každý. Hus také zamlada u "píva nejednu noc prozpíval a prohrál v šachy, až později vyrostl z té rubryky bláznivé".
Ostatně Kryl ve svých rozhovorech mnohokrát naznačil, že by se dal jinou cestou, kdyby mohl vrátit čas a toho si vážím ještě víc, než kdyby byl světcem odjakživa. Ostatně nestal se "pámbíčkářem" hned, ale až v závěru života. A z té doby pocházejí také jeho nejzralejší texty.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
A samozřejmě mohlo jít o konání porti vůli otců. A to je v rozporu s tím je ctít? Proč tam v Bibli není poslouchej otce i matku, ale cti. Ctít mohu i otce se kterým nesouhlasím. Tolik o ctění otců a matek.
A u Husa mluvím o obecné kritice společnosti. Stejně jako u Ježíše. Ale oba neříkají to co třeba Topolánek, že češi se s prominutím vždycky "poserou". Oba vyzývali ke konkrétním činům jednotlivců. Ani jeden nevolal po královské autoritě nebo nějakém státním řešení. Volali po konkrétních změnách v konkrétních životech. To je právě na jejich kritice a učení to věčné. Že vyzývali ke změnám, kteér měl uskutečnit každý jednotlivec. a halvě jde o změny, tkeré může uskutečnit jednotlivec.
Když třeba bereme toho Kryla a jeho odhodlání se k činům - to je pro každého. Vypustit armádu je pro generála, dávat peníze může jen ten kdo je má, ale být laskavější, to může každý. Nebo se odhodlat a nemlčet, to může taky každý. V tom je velikost té kritiky a toho učení. S něčím takovým se člověk může ztotožnit. Těžko se ovšem můžu ztotožnit ve svém konání s prací národní banky.
A jaký byl Hus? Copak já se ptám, zda se někdo uvnitř sebe cítí homosexuálně? Nebo nějak jinak? Jde přece o to, co říkal, psal a konal. A jesltiže psal, že pravda je mu na rpvním místě, tak to taky dokázal. Kdyby psal o homosexualitě, tak bych se tím mohl zabývat.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Tak jednak Ghándí nevyzýval k nečinnosti. Jen odmítal použití násilí. Neříkal nedělejte nic. Ostatně vyzýval k občanské neposlušnosti - třeba neplacení daní. Jen nechtěl násilí. Neposlušnost ano, ale ne násilí. Tolik o Ghándím.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
A jestli měl Kryl někdy ženu? Zcela nepochybně. Ale nějak neslyším, že by ji opustil a nechal v bídě. Neslyším, že by se nehlásil ke svým závazkům. Neslyším, že by ji nechal na holičkách nebo nutil k potratu.
Ostatně i křesťané se spolu vyspí před svatbou... nebo si snad myslíš, že ne? Jen to není tak běžné a hlavně vždcky splní své závazky, tkeér tím na sebe vzali.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
2. K čemu je autorita bez kritiky... K čemu je být moudrý, když k tomu nepovedu i jiné a k čemu je vidět moudrého, když se z něj člověk nepoučí. Tedy kritik poměrů a učitel morálky tedy morální autorita spolu velmi úzce souvisejí. Ano, pokud od jednoho člověka přijímám jen část kritiky a část učení, tak je také jen částečná autorita. To známe, tam jsme u toho, že si vybíráme - tohle řekl dobře, tohle dobře neřekl. Tohle udělal dobře, tohle dobře neudělal. Takové autority, kritiky a učitele má úplně každý a úplně každý si z toho vybírá, co se mu líbí a co se mu nelíbí.
Ovšem pak jsou autority, jejiž průměr výrazně převyšuje okolí. Takoví, kteří svým postojem dokázali a sovědčili víc než jen autoritu v jednom oboru. Takoví, kde je možné jejich vzor pro život přijmout téměř bez výhrad. Takoví, kteří nesmilnili, nekradli, nebyli doma zlí na děti. jinými slovy, existují autority, které nejsou kontroverzní. Nemají svého pana Hyda, nemají druhou ošklivou tvář. Pár jich je....
Třeba zrovna ten Hus. O něm neslyšíme, že kradl, žil jako boháč, prodával odpustky. O něm nesylšíme, že by běhal do hampejzu za lazebnicemi. Kryl také do značné míry naplňoval ideál své morálky, kterou si vytyčil a dodržel. Ghándí je i odpovědí na tvou polemiku o neodporování zlu zlem - šlo to i jinak a vyhrál. A před těmito všemi je Kristus se svým příkladem morálky, svou morálkou života, která není kontroverzní. A od všech těchto postav se ozývá nejen učení, ale i kritika. A jsou tak výraznými postavami, že se tam už moc nedá manévrovat a brát si z jejich učení jen něco. To už svým způsobem moc nejde.
A Navzdory otcům a synům? Nevím, možná tu písničku neznáš, ale jde tam o to, že navzdory strachu syny a navzdory strachu o otce se odhodlat k činům. To už zní jinak ne?
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
1. Tak vida jak jsme se hnuli. Snad kromě toho, že se možná snažíš dokázat, jaký jsem demagog, ale mám pocit, žes to zatím dokázal především sám sobě. Možná se v tom i perfektně utvrdil a každá moje věta tě v tom utvrzuje ještě víc. Obráceně je to stejné. Jen já ze tvé kritiky neudělal moc změn ve svém projevu a životě a ty jsi taktéž moji kritiku nevzal do života v potaz.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
2. Kryl samozřejmě nepsal konkrétně o mé zbabělosti nebo mé malosti. Ale psal trefně o malosti každého člověka. Stejně tak i jiní podobní kritici stavu věcí morálních a veřejných.
Nebo snad Ježíš mluvil o každém jednotlivci? Nějak to nestihl obejít. Tajemství těchto morálních učitelů a autorit není v tom, že jako psycholog udělal s každým jednotlivcem sezení a vyhmátl rychle podstatu problému. Tito morální učitelé se stali známými a velkými ne pro službu jednotlivcům - tím může být třeba psycholog Matějček, nebo Prekopová - ale zobecněním principu. Nikoliv vytvářením úderných hesel, to už tu bylo, ale životem, který se může stát vzorem. Jednáním, které se může stát vzorem. Ono umět říct výrok, který bude mít všeobecnou platnost i po 3000 letech, to je umění - nepokradeš, nezabiješ. Stejně jako ty další o neoplácení zla zlem.
Takový člověk je pro mě autoritou všeobecnou.
A Kryl? Oba příklady, co jsi vybral, označuje Kryl ve své Krylias za ironické texty. A já souhlasím. Kryl zde nevyzývá k následování, ale popisuje určitý jev, stav, situaci. Nemusím zout před cestou dalekou zpocený boty. Stejně jako nenosím kotvu ani kříž. Také nepochoduju vpřed jenom vpřed a netvrdím, že kdo je proti, tak je lempl. Také se neodívám do oceli, když zavírám bránu. A když líčím na jelce, nečtu škvoreckého zbabělce. Rozumím ironii.
Ovšem navzdory otcům a synům se odhodlat k činům, to už je silné slovo. A že když je zahozena flinta do žita, tak přijde omezená suverenita. A také rozumím tomu, když se blíží ke Kralovým Varům a v domění, že ej to němec, chtějí mu vnutit rum za třicet marek.
A také rozumím, že když budeš tančit, jak niní pískají, tak budeš hopsat tak dlouho, až zlámeš si vaz. Také rozumím, že děkuje za bolest, která učí se tázat, za slzy, které učí citu, za nezdar, který učí píli a podobně.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Tak postupně...
1. Řekl jsem, že ateista pro mě těžko může být morální autoritou jako celek. A také si za tím stojím. A stejně tak si stojím za tím, že leckterý ateista mi v konkrétním příapdě může být konkrétní autoritou. Možná by se to mělo říct obráceně. Je mnoho lidí, kteří mi jsou autoritou v konkrétních případech, konkrétních oborech, konkrétních jednáních. Bude mezi nimi i dost ateistů a zřejmě se zde najdou i postavy románové - neexistující.
Ale pak jsou zde další, kteří jsou mi morální autoritou jako celek. Tedy svým životem, svým postojem k životu. Tady je Ježíš na prvním místě a najdou se i další. Akorát v tomto případě tam ateisté moc nebudou. Tady už totiž vadí, že třeba poslali manželku na potrat, byť jinak řídí sociální nadaci.
Není těžké přijmout kritiku ve sportu od trenéra, ve škole od učitele, v práci od zkušenějšího kolegy. Ale už je mnohem náročnější přijmout kritiku od někoho ve svém soukromém životě a úplně nejtěžší je přijmout od druhého kritiku, která se týká osobnosti samé. Proto taky nepřijímám tvoji kritiku, že jsem demagog a ty zase mojí, že jsi neznaboh a morálně mimo.
Rozdíl je v tom, že já mám autority, od kterých to přijímám, protože uznávám, že si to mohou dovolit - Ježíš skrze Bibli, Hus, Ghándí i další. Ty nikoho takového nemáš.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
To je jednoduché Vladane... Tady nejde ani tak o vlastní kritiku - ostatně ani tvoje manželka tě zase až tak moc nezná a do hlavy ti nikdo nevidí. A psycholog spotřebuje hodně moc sezení na to, aby udělal alespoňm tvůj přibližný profil a našel alespoň ty nejmarkantnější rysy tvé osobnosti a povahy. Je celkem jedno, kdo tě kritizuje a jak moc je ti blízký. Otázkou je, jak kritiku přijímáš.
Pokud kritik není opravdu fundovanou osobností, těžko se člověk s kritikou smiřuje a kritik musí stát hodně nad ním, aby byl jedinec ochoten kritiku uznat. A hlavně aby byl ochoten z ní vyvodit důsledky. Příklady táhnou nemyslíš?
A nevím... kritika profesní nebo oborová je věc hezká. Je super, že áš své "mistry" v tom či onom, ale osobnost není jen soubor jednotlivostí. A tam se pak objevují ony morální autority. Jako byl třeba i Kryl, jako je Ježíš. Je super že zmíš citovat toho na potraty a tamtoho na principy volného trhu a třeba Klause na globální oteplování. Ale oni dohromady nedávají morální profil.
Kdo je tedy tvým kritikem tvého morálního profilu? Možná já, ale já nejsem dost fundovaná osobnost, abys ode mě tu kritiku bral.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Já bych řekl, že mě Kryl ve svých písničkách kritizoval dostkrát. Za nedostatek odvahy, málo slušnosti, apod. Stejně tak mě dostkrát kritizovala Bible, potažmo Ježíš, za nedostatek lásky a empatie.
A samozřejmě se mi dostalo kritiky od rodičů, šéfa, kamarádů a jiných. A hodněkrát se mi dostalo kritiky nezasloužené.
Na druhou stranu od některých kritiku nepřijímám. Především od těch co kážou vodu a pijí víno. pak od těch, co každý týden mluví něco jiného a od těch, co podle svých vlastních slov nežijí. Pak nepřijímám kritiku od notorických šťouralů, co jim nic není po chuti a nikdy se jim nezavděčíš.. takové ty, co jim oběd sice chutnal, ale mohlo to být lepší.
Také nerad přijímám kritiku od lidí s úzkým rozhledem, maloměšťáků s jejich morálkou, nepřijímám kritiku od lidí tvrdých a nemilosrdných.
A i přesto zbývá dost těch, jejichž kritiku přijímám. Přdevším proto, že mi v oblasti kritiky imponují. Proto mi imponuje Kryl, který když mluvil o pravdě, tak raději utekl za hranice, aby tady nemusel lhát a když se to otočilo, tak se nezačal lísat, ale znovu ho zajímala pravda. Imponuje mi Erazim Kohák, který dovede filozofické termíny převést do srozumitelných příkladů. Imponuje mi Karel Čapek se svou kritikou klerikální církve. Imponuje mi nakonec i Václav Klaus, i když s valnou většinou jeho názorů nesouhlasím, ale jeho kritiku bych si poslechl rád.
Ale důelžité je to, že já kritiku přijímám. Od těch, co něčím jsou a něco pro mě znamenají. Netvořím si svá pravidla morálky a života sám. Tvořím je spolu s dalšími a snažím si vybírat ty, co svým životem prokázali kvality své hlásané pravdy. Ježíšem počínaje a třeba tím Krylem konče.
Pokud ty si svá pravidla tvoříš sám a nikdo ti není v morálce dostatečnou autoritou, není to nic divného, takových je kolem dneska spousta. Každý si tvoří to svoje a sám sebe kritizuje... akorát málokdo umí kritizovat sám sebe dostatečně natolik, aby to sám od sebe vzal vážně.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Vidíš Vladane... pro mě byl Kryl autoritou nejen jako písničkář. Ale i jako člověk. Pro tebe tedy nebyl... Tpo také hodně ukazuje... minimálně to, že nakonec se ukáže, že pro tebe nikdo není autoritou jako člověk... jen jako odborník svého oboru... takže nakonec jedinou autoritou jsi sobě sám... A to je velmi laskavá autorita... málokdo je ochoten skutečně tvrdě kritizovat sám sebe.
Soukolí Publikoval(a): Magna | Básně » Ostatní
Tak tohle je výborné... Normálně nekomentuji nic, co není buď hodně dobré nebo hodně špatné, takže tohle je ten první případ.
.....v tuhé zimě
.... našel jsi mě
Tohle je nejlepší verš co jsem zde našel za hodně dlouhou dobu. Fakt moc líbilo.
Kreacionismus vs. Evoluce Publikoval(a): Magna | Úvahy » Příroda
Já bych byl opatrný... jednou jsemt aky dostal do ruky jednu kreacionistickou kazetu, která velmi zavěceně ukazovala, že do Noemovy archy se vešla všechna zvířata. Podávali tam velmi objektivní výpočet, počítali velikosti jaké zabere slon, hroch, medvěd, liška a tak pokračovali a pokračovali, až to sečetli a zjisztili že se do archy bezpečně vejdou.
Akorát pak to zapoměli vynásobit dvěma, protože zvířat měl být pár a ne jednotlivec a zapoměli vynásobit sedmi čisá zvířata, kterých mělo být sedm párů...
To jen tak o objektivitě dnešního kreacionismu - a pozor, kazetu vydal švýcarský "profesor" Wilder Smith, tkerý je považován za vedoucího představitele kreacionismu.
Byl bych opatrný na teorie, kteér vznikají opačně - tedy že nejprve mám vymyšleno, jak to bylo a pak pro to hledám důkazy. To je bohužel i kreacionismus, ale i Darwin. Pokud člověk nepracuje obráceně, tedy že nejprve nahromadí obrovský materiál, zpracuje ho a nakonec na základě výsledků vysloví teorii, tak už nepracuje s rozumem, ale s vírou. Nic proti víře...
Darwin na počátku posbíral rozsáhlý faktografický materiál a na základě něj vyslovil teorii. Později z toho ledacos vypadlo a zjistilo se že je to jinak a dneska už se jen paběrkuje na té jeho myšlence, protože je nepohodlné hledat nový způsob... a tak se razí nová štola na konci staré i když je stále jasnější, že se razí špatným směrem, protože stříbro došlo...
A mít odvahu vylézt na začátek a razit novou chodbu, to není vůbec samozřejmé.
Stejnou věc ale vytýkám i kreacionistům. Vzít si Bibli, která mluví o zemi upevněné na sloupech, o pobíjení nepřátel včetně jejich rodin a rozdělit ji na věci, které se nám do kreacionismu hodí a které se nehodí, to je druhá slepá chodba.
Bibli můžeme brát fundamentalisticky, tedy i kreacionisticky, ale pak berme stejně fundamentalisticky nejen výroky o stvoření světa, ale také o ploché zemi, o zabíjení čarodějnic a o tom, že za rouhání je smrt nejen pro rouhače ale i celou jeho rodinu. Berme pak stejně fundamentalisticky i Davidovy bohatýry, kteří jedním máchnutím prokláli oštěpem 800 nepřátel.
A nebo ji berme jako text náboženský, misijní a povzbuzující, který nemluví o fyzice ani chemii a ani o geologii, ale o rozpoložení ducha a duše. Pak berme Bibli jako náboženskou zprávu lidí, kteří dělali své zkušenosti s Bohem a z nedostatku trefných slov používali jazyk alegorický a mýtický.
Ale buď platí jedno nebo druhé... těžko existuje někdo dostatečně kvalifikovaný, kdo umí v Bibli oddělit bohatýra ohánějícího se že zabíje 500 jednou ranou od potopy světa a říct, co je popis alegorický a co je popis skutečný.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
no já nemám jednoznačnou kuchařku, jak zacházet s potraty. Ačkoliv by se možná hodila... Stejně jako neexistuje předpis, který by naučil pokrývače chodit bezpečně po střeše aby se zaručeně nezřítil.
Proto jen poukzauju na možná obecná rizika. Ať zdravotní, či sociální, nebo morální. Vyhodnotit si ho musí každý sám. Jen zmiňuji už předem, že zkratovité jednání je problém a stejně tak lehkomyslnost či podcenění rizika. Stejně jako chození po střeše je riskantní z mnoha důvodů, stejně riskantní je i potrat z mnoha důvodů, kteér jsem uvedl. A to že se 20x nic nestane nezmaná, že to tak bude furt.
To že se nic nestalo lidem okolo mě, neznamné, že to bude i se mnou stejné.
Jako křesťan proto říkám - potrat až jako poslední krajní možnost. Potrat ne jako řešení běžného problému, ale krajní možnost, která je riziková z mnoha důvodů a jeden z nich je i morálka a přístup a úcta k životu všeobecně.
Nemám k tomu co dál dodat. Snad jen, že potrat není osobní věcí, protože se dotýká dalších lidí, byť rozhodnutí je jen na matce. Ale to neznamená, že svým rozhodnutím nespustí další řetězec událostí, které mohou bt hornší než potrat nepodsotoupit a naopak.
A proč odbočím k cenám? Považuju za trochu nefér, když na jednu stranu si může žena dělat co chce a stát na to ještě platí. Tak by měl možná stejně platit i pokud se rozhodne naopak... Ono i to ekonomické hledisko potratu může hrát roli... a pak už je to (nezlob se na mě) dost hnusné.... vyvážit život cenou...
