Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Vladan:
Já vidím ještě jiný zádrhel... Ano Vladane těžko může být pro křesťana morální autoritou ateista uznávající potraty, ale to je dost slabá definice charakteru člověka nemyslíš?
Dokonce takový opravdový "charakter" nebude zcela jednoznačně proti potratům a nebude zcela jednoznačně pro. Být jednoznačně pro nebo proti je dost fundamentalistické. To je stejné jako být jednosznačně pro zrušit romům sociální dávky a jednoznačně proti tomu jim dávky zrušit. Ani jedno není přesné. Někdo by si zrušení zaloužil a někdo zase ne.
Takže ano, ateista podporující potraty, to skutečně autorita nebude, ale nebude autoritou ani pro své ateistické okolí. Stejně jako křesťan stavící se proti potratům za všech okolností včetně znásilnění nebo nebezpečí života pro matku.
Opravdová morální autorita, jak měl na mysli Paul... totiž nestojí a nepadá na jednom sloganu. Proto pro něj může být morální autoritou člověk, který opravdu umí posuzovat věci podle skutečnosti a ne podle ideologie. A pak bude jedno, zda je ateistou nebo křesťanem, nebo někým jiným.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Nekecej že je tvoje rodina věřící... protože to bys byla taky. Nebo alespoň bys věděla něco o Bibli a vůbec o křesťanství. Ty znáš jen takové ty všeobecné mýty a řešči kolující internetem. Vlastně jsi do bible nikdy ani nenakoukla. Asi ji ani nemáte doma. A nikdy jste o ní doma nemluvili...
Odpustky Publikoval(a): M.A.K. | Povídky » Ostatní
A budeme kritizovat historické reálie...
1. Papežové neseděli ve Vatikánu. Jeden seděl v Římě - Vatikán ještě neexistoval, druhý ve francouzském Avignonu a třetí se potuloval po severním Porýní a Německu.
2. Odpustky se neřešily tak jak popisuješ. Zpověď a odpustek jsou odlišné kategorie. Odpustek se kupoval formou popsaného pruhu papíru a opravňoval beztrestnost i před soudem. A byl podstatně dražší než stříbrňák.
3. Kněžský celibát ti nic neříká? Těžko mohl mít dceru, jedině utajenou, ale k té by se veřejně nesměl znát. o manželce ani nemluvím. Tu kurvičku na náměstí už bych si představit dovedl...
jinak námět dobrý, pointa dobrá, jen ta historie... To je zhruba totéž, jako když američani natáčeli fantasy o kněžně Libuši... Ještě dneska se směju...
Konec příběhům Publikoval(a): Eldir | Povídky » Fantasy
Tak ano, kompozičně psát umíš a má to hlavu a patu. Ale skutečně je to dost rozvleklé. Pokud přijmeš pár rad od staršího kolegy, tady jsou:
1. Moc se mažeš s popisy. Popisuješ do detailu, ale čtenáře to většinou nezajímá. ČTenář má svoji fantazii a někdy mu detailní popis může tuto záležitost nabourat. Proto je určitě lepší popisovat málo, nebo spíš popis do děje zasouvat tak nějak mimoděk. určitě je lepší říct, že se mu modré oči rozzářily, než udělat celý odstavec že měl blond vlasy, modré oči a dlouhé nohy.
A úplně nejlepší je, když hrdina není příliš konkrétní zjevem, aby se s ním čtenář mohl lépe ztotožnit. čili ať má spíše upřímné oči než modré. Ať je houževnatý, než že má svaly na rukou.
Popis by měl být jedině v případě, že je pro povídku nějak důležitý. Když je hlavní hrdina velký a vysoký, tka jedině v příadě, že mu to pomůže přes překážku. Když má nějaké zvláštní znamení, tak jen tehdy, když to bude mít pro děj nějaký význam.
2. Občas popíše stejnou věc dvakrát. Jednou jako děj a podruhé jako přímou řeč, která se k tomu vrací. To opět zabírá hodně místa a nutí čtenáře číst něco, co už zná.
3. Když píšeš povídku, je důležité, aby měla nějaký rámec, který ji provází celou dobu. Takový bílý podklad na který se pak nanášejí různé barvy. Občas ho míváš, ale většinou se tu a tam ztrácí nebo mizí a objeví se jiný. Je to rušivé. Čtenář pak má pocit, že naskočil do jiného příběhu.
4. Nebudu nic povídat o pointách, gradaci, krizích katarzích a kolizích, protože to umíš na výbornou. Stejně tak nemám žádné poznámky ke tvému slohu.
Když to shrnu - talent máš a umíš ho využít. Chybí ti trochu řemeslného fortele, ale ten se nedědí ani není v genech, ten se prostě musí vycvičit psaním psaním a psaním. Takže piš dál, děláš to dobře.
Pohádková noc Publikoval(a): Eldir | Povídky » Fantasy
Hezké... líbilo se mi to... Takže nejsi on, ale ona...
Šestkrát a dost Publikoval(a): Eldir | Povídky » Ze života
Tak přemýšlím, jak bych měl svůj komentář podat... No začnu tím, že komentuju málokdy, jen pokud mě něco šíleně zhnusí, nebo něco šíleně osloví a nebo mě uvede do rozpaků.
Tvoje dílko je ten třetí případ. Nějak se v něm nevyznám. Na jedné straně Tomáš Akvinský, čili nějaká (možná) církvení škola či filzofická fakulta a na druhé straně ta mluva pouličního dlaždiče. Jedno i druhé může existovat, ale dohromady mi to dělá omáčku ze které nejsem moudrý.
Líbí se mi styl tvého psaní, hezky to plynulo, mělo to spád, gradovalo to, neprozradil jsi všechno hned na začátku, to se mi líbilo hodně.
Také námět byl dobrý, pointa byla, dokonce to mělo i nějaké ponaučení na závěr, čili kompozičně dokonalé.
Ale přece jenom to bylo trochu rozvleklé. Zkusmo jsem vyškrtal zbytečné věty a zkrátilo se to na půlku, aniž by se děj či myšlenka o chlup změnily. Ernes Hemingway říkal, že pokud nemá každá věta smysl i po dvacátém přečtení, je třeba ji škrtnout.
takže jak říkám, jsem na rozpacích. Umíš psát, kompozice dobrá, ale některá místa byla jako když šlápneš na hrábě. Tohle bylo první co jsem od tebe četl a teď se pustím do toho ostatního.
Jsem pánem své Země Publikoval(a): Mushroom | Úvahy » Ze života
Víš hnutí které je proti vlastně institucím jako jsou církve, spolky, úřady apod je vlastně samo o sobě odsouzené k živoření.
Těžko si můžeš vytvořit instituci pro boj proti institucím. Proto punk zůstane pouze hnutím. A protože jej nezaštíťuje žádná instituce, žádný úřad, žádná strana, žádné sdružení, nemá žádné stanovy, žádná pravidla ani nic podobného, tak také nemá žádný rámec.
Proto má toto hnutí vedle sebe inteligentní anarchisty, vysokoškolské volnomyšlenkáře co přemýšlejí o lepším světě, ale také zhulené a zfetované idioty co dělají bordel a přemýšlení je pro ně sprosté slovo.
Aby člověk dokázal, že je dobrý, musí udělat celou řadu dobrých skutků. aby dokázal že je špatný, stačí jeden špatný skutek... To je přísloví, tkeré platí i pro punk. Pár zhulených pitomců nadělá škody kterou v očích veřejnosti nenapraví ani tisíc normálních...
Revolta je hezká věc, občas dokonce dodá slušný impuls ke změnám, ale ještě nikdy v dějinách žádnou změnu nedotáhla do konce. Někdy padnou hradby pouhým křikem, ale pouhým křikem se nic nového nepostaví. A jakmile se něco staví, už zase je zapotřebí se organizovat, dohodnout a tak.
Punk zůstane hnutím, zvláštním seprátním proudem, který sebou nese čistou vodu, ale i zdechliny. Může se stát impulsem, ale nestane se změnou. Koneckonců vlastně se ani změnou stát nechce...
Rudý Publikoval(a): Edmond Kadad | Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
No, nezaujalo mě to... jedním slovem - rozvleklé. Strašně rozvleklé. a začalo to už prvním dílem... Když si vezmu, že jsem musel přetrpět několik odstavců, aby se hlavní hrdina jen dostal do práce a pak stejně dlouhou pasáž, aby se dověděl svůj nový případ, tak bohužel musím říci, že je to v háji.
Kdybych v obou dílech vyškrtal 90% textu, tak tam nebude chybět a celý děj se ani o chlup nezmění. Navíc děj nijak negraduje, zápletka není ani řešena, dokonce není naznačen ani žádný posun v řešení případu. Jen přibývá postav a situací, ale aniž by se to jakkoliv podepsalo na příběhu.
Tvoje básničky se mi líbí. Mají švih jsou slušně napsané, ale v tomto ohledu ti próza moc nejde.
Hmm Publikoval(a): irisY2K | Úvahy » Bůh, víra
No, ono pokud se nepletu ve stejné kapitole o potopě se píše i o rozmachu hříchů a že ohavbé skutky křičely až do nebe. Nevím jak jsi na tom ty, ale zloděje, vrahy, vyděrače, pomlouvače a jiné šmejdy trestá každá společnost. Bůh trestat nesmí? Má to od tebe zakázáno? Nejlepší na tom je, že ve stené kapitole se píše, že Noe byl spravedlivý a proto byl zachráněn v arše. A víš co je ještě lepší? Noe povídal svým sousedům kteří se mu smáli ať činí pokání a tak budou také zachránění.
Nebo ti provorození v Egyptě. Nebylo náhodou před tím ještě 9 jiných ran při kterých nikdo neumřel? Nebyly nejdřív kobylky, dobytčí mor, krvavá voda, kroupy, žáby, mouchy a komáři a ještě další? Může Bůh zato, že egypťané svoje otroky nechtěli pustit pryč? Desetkrát se dostavili židé před faraona, aby je propustil, desetkrát faron viděl co to udělá, když je nepustí, ale stejně je nepustil. Nechci nic říkat, ale komu není rady, tomu není pomoci... Ale dneska už jsme asi větší humanisti než Bůh tenkrát.
Chci ti jen říct, že věc má i svou druhou stránku a soudci který někoho zavře se taky neříká, že je zlý. A soudce který odsoudí někoho na smrt taky ještě není vrah. Ostatně třeba v USA bylo nejméně milion lidí v porotách které odsoudily někoho na smrt. A nemám pocit, že by s nimi už nikdo nechtěl sedět u jednoho stolu.
Víra v proměnách tisíciletí Publikoval(a): Neldor | Úvahy » Bůh, víra
Mícháš dvě věci Vladane
Věřit znamená očekávat bez existencionálního důkazu. Bez předchozího výpočtu. A je celkem jedno, jestli výpočet nebyl dodán pro nedostatečnou znalost matematiky nebo pro nemožnost to vypočítat. Věřit znamená očekávat na základě empirické zkušenosti. Očekávat bez výpočtu. Ale to není fanatismus. To je experiment.
Fanatismus vznikne, když je experiment ještě před ukončením prohlášen za správný a jedině správný. Víra sama o sobě není nikomu nebezpečná. Ostatně všichni ji používáme a bez trochy víry a očekávání bychom se asi nehnuli z místa. Ale problém je, když víra přeroste v označení pravdy. Víra je vždycky do určité míry neznalost. Kdybych znal, nebyla by to už víra a nebylo by co očekávat.
Ovšem ve chvíli, kdy je víra označena jako pravda, v té chvíli začíná fanatismus. Víra není pravdou, protože kdyby byla, není víry už zapotřebí.
Vždyť ty taky věříš principům volného trhu aniž bys byl schopen je vypočítat či doložit. Jsi proto fanatikem? Nemyslím. Byl bys jím, kdybys tuto víru označil za jedinou možnou pravdu.
Křesťan není fanatikem tím že věří v Boha. Ale stane se jím, když svoji (soukromou) víru označí za jedinou pravdivou a začne ji vyžadovat u druhých.
Afričan věřící v šamanovu schopnost přivolat déšť není fanatikem. Ale stane se jím, když nepřipustí jinou možnost a tuto šamanskou začne vydávat za jedinou pravdivou a dokonalou.
Víra v proměnách tisíciletí Publikoval(a): Neldor | Úvahy » Bůh, víra
Akorát problém řešený v této úvaze, případně Vladanem nastolený problém víry a fanatismu se nedá nijak přesně měřit. Ať už z důvodu subjektivity nebo nedostatečného pojmosloví.
Neutrino není víra a atom není Bůh. I když je samozřejmě možné fanaticky trvat na existenci neutrin i když se jejich neexistence prokáže pomocí jiných vysvětlení. Ale to není tento případ.
šrouby do hlavy Publikoval(a): angelicek | Úvahy » Bůh, víra
Zklamu Tě...
Nic neříkající. Jen několik odstavců tisíckárt omletých frází ohledně církve či víry. Jen tady na Literu je v této rubrice minimálně deset podobných textů typu, chodila jsem do kostela a čím déle jsem tam byla tím méně se mi to líbilo.
I s tím příjímáním se mi to nějak nezdá, protože normálně se před tím ještě biřmuje a tomu předchází poměrně dlouhá porcedura učení katechismu, ale na kvalitě úvahy se takové učení neprojevuje, takže jsem opatrný.
Tvá úvaha neříká nic konkrétního. Neřeší ani celkovou situaci, ani konkrétní problém, vyjadřuje vlastně jen jednu jedinou věc a tou je určité "právo" věřit si čemu chci, bez ohledu na míru rozlišení a pochopení procesů.
Nehaním tvůj ateismus, to ani v nejmenším, jen mi vadí že je bez jasného vymezení a bez konkrétního důvodu.
Víra v proměnách tisíciletí Publikoval(a): Neldor | Úvahy » Bůh, víra
Ovšem výrok je příliš zjednodušený. Neřeší, zda se otázka "fanatismu víry" - navrhuji toto jako termín - vztahuje na rovinu pojmovou, existencionální či eklektickou, protože ve všech případech je ověřitelnost odlišná a jinak chápána. Navíc je zde ještě zcela jiná úroveň sdělení (názoru)
Například principy volného trhu, komunismus, křesťanství, ale třeba i globální oteplování jsou určité světonázory (to proto, že je na světě hodně lidí, co jim dává za pravdu) ze kterých plynou určitá konkrétní hodnocení konkrétních situací, která mohou být od sebe značně odlišná.
Ale opět o fanatismus se začne jednat až ve chvíli kdy příslušníci světonázoru jednají v jeho souladu, aniž by ovšem výsledek reflektoval skutečnou situaci.
Obyvatelé Velikonočního ostrova nebyli fanatiky tím, že věřili ve své Moai, že jim pomohou, ale tím, že tomu věřili i ve chvíli, kdy už pro to nebylo žádné opodstatnění.
Primitivní divoch není fanatikem tím, že věří šamanovi, že přivolá déšť dokud se to tomu šamanovi skutečně daří. Takový člověk není schopen posoudit příčinnou souvislost mezi deštěm a šamanem a jeho víra je tedy oprávněná (i když existencionálně chybná)a není teda nijak fanatické, když si divoši jdou k šamanovi pro déšť na kukuřici.
Ovšem fanatickými se stanou, když šaman déšť nepřivolá a tedy jejich víra přestane reflektovat skutečnost a přesto pokračují v navyklém rituálu, který s eukazuje jako chybný. Ovšem primitovové se v tomto chovají pragmatičtěji než my a takového šamana bez problémů odpravili a pořídili si jiného.
Víra, že se svět otepluje není sama o sobě fanatismem, stejně jako není fanatismem, že se na to lidé připravují. Ovšem fanatismem se stane ve chvíli, kdy se objetivní realita ukáže jako jiná, ale přesto pokračuje jednání navyklým způsobem.
Víra v komunismus není sama o sobě fanatismem, ostatně ani Marx ani Engels žádnými fanatiky nebyli, ale může se fanatismem stát, když se ukáže že to prostě nefunguje, že to zabíjí lidi ve velkém, ale přesto se v tom pokračuje...
Maova víra ve Velký skok nebyla fanatismem. Stala se jím až ve chvíli, kdy se zjistitlo, že je to blbost, ale pokračovalo se v tom dál.
Víra v Boha proto není fanatismem dokud se nerozchází s objektivní realitou. Jestliže křes´tané tvrdí, že víra jim pomáhá udržet rodiny a vztahy a že jim pomáhá tvořit poctivější společnost bez násilí, trestné činnosti, apod, pak to není žádný fanatismus. Fanantismem se stane ve chvíli, kdy se ukáže, že křesťanství na rodinu či společnost pozitivně nepůsobí, naopak způsobuje ve společnosti hluboké a neřešitelné problémy a přesto se v tom pokračuje...
Víra v proměnách tisíciletí Publikoval(a): Neldor | Úvahy » Bůh, víra
To už je Vladane dost otevřené tvrzení, že jakákoliv víra bez důkazu je vlastně fanatismus. Stálo by to za samostatnou úvahu nemyslíš?
Víra v proměnách tisíciletí Publikoval(a): Neldor | Úvahy » Bůh, víra
Otázkou je, co jsi měl za slohový útvar. Pokud byl jakýkoliv volný, je to skutečně tak na tu dvojku. S tématem jsi se vypořádal svérázně, trochu bych očekával hlubší vhled do problematiky, ale když je téma zadané, těžko shánět v encyklopedii informace.
Ovšem pokud byla zadaným slohovým útvarem úvaha, pak je to na pětku z hvězdičkou. Úvahou je poslední odstavec, všechno předtím je ilustrace.
Mnohem víc bych si dovedl tvé zpracování představit jako divadelní hru, kde prolínání a střídání obrazů ilustruje problém, který je dramaticky nějak řešen. Úvaha na téma víra či náboženství to ale není.
