Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
měla v sobě cosi z umělce... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
poslední týden jsem věnovala prosbám...
dnes navečer přišla kamarádka, jen tak ...
poslední hodiny jsem strávila rozhovorem s dámou co školím... úžasnou, proč ji mám já učit? :-)
poslední hodiny jsem freee... protože před pár dny jsem plakala a to moc... skoro celý týden jsem plakala...
popíjeli jsme víno
předháněli se v nesmyslech
tančili nazí
a nakonec skončili ve vodě
okusovali se jako malí korýši
a vřískali a hulákali
ve všech jazycích světa
https://www.youtube.com/watch?v=9rm5wSD67ts&index=5&list=PLDLL1tCwpPECS9r_rKt3cc7CzdeEBDl74
tak na zdraví...
05.11.2016 04:02:00 | zelená vílareagovat
zachycení... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
po pár letech jsem znovu potkala kamaráda, kolegu... svět ho zavál pryč, svět ho zavál do ciziny...
a my dva se před pár týdny po pár letech potkali pracovně... zdár Evíku, máš se? zdár... vyprávěl, naslouchala, pracovali jsme spolu, fungovalo... díval se na mě, usmívala jsem se... přednášela jsem, pozoroval mě ...
přednášel, pozorovala jsem jeho, mrkal na mě...
to něco se nevytrácí, šeptala jsem sama sobě...
to něco se neptá, pro důvody
to prodyšné a opravdové se nevytrácí...
jsi hodná Evi, ...
zazněla mi smska ve tři ráno
jo to já jsem, odpověděla jsem
já vím, píplo mi
určité směry cesty city sny cíle nebřednou...
dnes jsem u stolu seděla s kamarádkou, co ho zná, zasloužil si to... zasloužil si , že padl na hubu, zasloužil , tak si to přiznej
dívala jsem se na ní, na zadostiučinění, byl namachrovanej, oponuju, na mě ne, stejně, je dobře, že padl na zem...
mlčela jsem, nemusím ho hájit abych věděla...
abych nakonec
v úlevném vydechnutí
zjistil že ty důvěrně známé
jsou pořád na svém místě
znám ho 12 let...a poznávám ho dál...
https://www.youtube.com/watch?v=pUlX8ltm_JU
05.11.2016 03:35:01 | zelená vílareagovat
šílení... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
před dvěma dny jsem seděla na jednom pokoji společně se dvěma dámami... oběma bylo 85 let...
naslouchala jsem, představovala si, usmívala jsem, smály jsme se, držela jsem za ruku, oblékala ponožku, odmítala jsem peníze, hladila po tváři... povídala... ptala jsem se...
usmívala jsem se při odchodu... zamilovala jsem si klid toho vyprávění, zamilovala jsem si klid i střídmost, které ty dvě vyzařovaly... zamilovala jsem si vstřícnost a upřimnost tohoto setkání... tuším, že už je nikdy příště nepotkám... ale vím, že si je budu pamatovat napořád...
ještě pořád jsem a ještě pořád nerozptyluju ... :-D
a to šílíííím
05.11.2016 03:09:52 | zelená vílareagovat
purplení... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
stála jsem dnes v átriu jedné nemocnice... vdechovala vzduch, obdivovala okrasnou trávu, co zde roste, vdechovala vzduch, sedla jsem si na jednu z laviček zde nabízejících, prodiskutovala cestu na oční s jedním pánem a nejen tu... zavřela oči a byla... když jsem zahlédla paní s bříškem, co se dobývá na dveře onkologie, tam asi nechcete jít, že? usmála se a doprovodila jsem ji na gynekologii na ultrazvuk....
hmmm...
míjení, jak je někdy hřejivé...
05.11.2016 02:52:51 | zelená vílareagovat
bažinatá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
seděla jsem na schůzi jedné organizace, důležití lidé kolem stolu, asi ano, tvářili se tak, mluvili tak zbrojitě, že mě to vůbec nebavilo, přesto, když to musí být... byl to patrně důležitý prolog a velmi důležitá schůzka, já jsem ji po pár větách nevnímala, nebyla mi příjemná a já svůj postoj cítila od první věty, tohle a takhle ne... vešla dáma s kávou, tak milá a pozitivní, že jsem si za pět minut přála další ...
měla tam své místo a svůj čas asi i důvod ... když promluvila, zjemnila i malbu na stěně a já se usmála, s ní, s touhle paní chci diskutovat, napadlo mě...
dostala prostor a pro mě se to celé zlidštělo... ano, souhlasím, jen mi pro komunikaci přenechte tuto dámu... odsouhlaseno...
děkuji... jeden rád pomůže, jeden rád dá, jen mi prosím dejte člověka k jednání...
jeden děkuje a jeden je vděčný...
to proč bylo podstatnější než ti lidé u stolu, ale jak moc se to vytrácí, když tam sedí někdo, komu ...ale to se dostavilo a díky této dámě, kdyby nepřišla, nikdy bych neřekla ano...
vynořila se z plíživých stínů
na strašně krátkou chvilku
a zmocnila se mého srdce
zalitá kobaltovým světlem
kolem ní vířila ptačí hnízda
skořápky pavučiny
muší křidýlka
a ona promlouvala
laskavým hlasem
05.11.2016 02:39:42 | zelená vílareagovat
Miluji život Publikoval(a): kasparoza | Básně » Filozofické
snad smrt bude milovat tebe...
05.11.2016 02:29:21 | zelená vílareagovat
jen takový pocit Publikoval(a): Philogyny1 | Miniatura, hříčka » Smutné
za černou kaňkou dovede hřát
tak ať
ale
třeba
nejen slova
...
odpouštět je lidské
ale neskutečně bolavé
05.11.2016 01:28:14 | zelená vílareagovat
Pro nádoby Publikoval(a): Akrij8 | Básně » Láska
díky za hebkost...
05.11.2016 02:21:32 | zelená vílareagovat
nesmrtelnost snivců Publikoval(a): Frr | Miniatura, hříčka » Ze života
tož to já taky ... naštěstí či pro štěstí, kdo ví...
05.11.2016 02:18:37 | zelená vílareagovat
Sami Publikoval(a): kasparoza | Básně » Ze života
Jsou... zůstávají
05.11.2016 02:16:55 | zelená vílareagovat
ZRCADLENÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
když já si myslím, že život je krásný už tím čím je, nejen tím , co sníme, pokud dosníme a splní se, super... ale i tak je krásný... buďme vděční, já vím, jak to divně zní, ale je to tak, buďme vděční a dál si tvořme dny, sny, noci, rána...leč tvá ladnost a hebkost v téhle básni je ozbrojující...
05.11.2016 02:15:46 | zelená vílareagovat
Dlouhá noc Publikoval(a): aravara | Básně » Romantické
noc má tajemnou moc...
05.11.2016 01:23:24 | zelená vílareagovat
poslední Publikoval(a): Philogyny1 | Miniatura, hříčka » Smutné
snad zázrak přivonění dal...
05.11.2016 00:18:00 | zelená vílareagovat
pod listím ukryté Publikoval(a): zdenka | Básně » Ostatní
je jedno že neví kam, hlavně že ano :-)
05.11.2016 01:00:05 | zelená vílareagovat