Poslední komentáře

o brnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

a sbližují se i lidé, co jsou pernamentně neštastní? co myslíš?
a mají spolu ten zarputile neštasnej mejdan proti všemu a proti všem... no jdu si dát jablko... takový ty zelený, co ti tu mají tu skvělou šťávu když se do nich zakousneš...hmmm... jooo-...

28.06.2025 01:11:23 | zelená víla

lesotaje... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

přemýšlím o tom, jestli existují cesty na kterých už nesejde... jestli jsou to ty konečné... nebo ty, co nikam nevedly, ale nesejde na nich? vždyť nám přeci minimálně ukázaly kam ne...
je tak snadné zabloudit a tak těžké najít cestu?
vždycky říkám, nezačínejte cokoli ne... nejde, nemohu... tím si přeci zavíráte cestu... zkuste jinak... ale nezapomínejte na sebe, na to, že to ne - ano, je na vás, ale když chci z lesa ven zkusme jinak než že to nejde... jde... a to, že to bude lehký nám přeci nikdo neslíbil...

28.06.2025 01:06:30 | zelená víla

obrazvně... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

https://www.youtube.com/watch?v=u9Dg-g7t2l4&list=RDu9Dg-g7t2l4&start_radio=1
tak tahle písnička je pecka... jako takhle jen tak, ti ji tady posílám... :-)
jako takhle, dnes jsem koukala na moji mladou kolegyni, miluje Gagu, chodí v růžové, ale má velká prsa, říkám kolegyni, kdyby mi kousek dala, svět je nespravedlivej a smála jsem se...
svět je ve tvarech :-)

28.06.2025 00:57:43 | zelená víla

SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Romantické

"Sen noci svatojánské" jsem viděl v originálu v podání divadelního sboru jedné anglické střední školy asi odpovídající našemu gymnáziu.
Bylo to večer, pod širým nebem, bylo to v takovém malém amfiteátru, vlastně jen pár laviček a okolo křovinatý kruh. Půvabné elfí víly měly tváře natřeny stříbřitou barvou a krásné lehké kostýmy, takové rozevláté. Znal jsem děj i trochu ájinu, dostaly jsme k tomu i takovou tiskovinu A4 jako časopis, kde bylo něco o historii souboru, který s tím představením jezdil po celé Evropě a taky obsah i obsazení. Byla to nádhera! Vše se odehrávalo buď uprostřed na takovém písčitém prostranství uprostřed nebo za křovím, k tomu měli pár kulis a vše osvětlovaly žlutavé lampy okolo. :-)))

28.06.2025 00:55:19 | Kozoroh 1

prokládaláná… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

vždy si říkám, co mi fascinuje na tvém psaní... že bych třeba někdy mohla nakouknout jinam, jsem autista, nenakukuji jinam a možná moje chyba, ale jsou to detaily, detaily vnímání co zaznamenáváš, to je mi blízko...
v životě se setkávám s tím, co kdo nemá a chce, občas brečící lidí, kteří, kdyby jen kousek popošli a změnili úhel pohledu, bylo by to jinak... ale nechtějí, chtějí fňukat, i ty, co nemají sebevědomí a ubližují... ale co, karma je zdarma si šeptám ... a pak děti, co si hrajou, co mají rády ty, co jsou... co si na nic nehrajou a mají to něco... naštěstí to mám...
fascinuješ mě... máš velkej dar, měj ho dál...

28.06.2025 00:44:34 | zelená víla

V plicích mám lampu Publikoval(a): Duhová Rybička | Básně » Ostatní

Já mám v plicích vejce naměkko. Každé ráno ho snídám. Nosím ho uvázaný na čepici. Ale nikdo ho nevidí. Zvláštní.

28.06.2025 00:40:34 | Philogyny1

per spek ti v ní... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

co je vlastně absolutno? a chtěli bychom v něm žít? já ti nevím...
jsem vrabčák co lítá od stromu ke stromu, pozoruju... jsem potichu a někdy přespříliš hlučná... je mi vidět i slyšet napříč tomu, že moje já je ve tmě, v tichu, v přemýšlení...
jsem sebevědomá... a to dost lidí nežvýká pozitivně, umím říct ne i to, co se mi nelíbí... leč jsem opravdově v kráse detailu, moje opravdové já je neviditelné, neslyšitelné...
chtěla bych moc v krásných chvílích zpomalovat čas a v jiných ho umět přeskakovat...
hodně času trávím s dětmi... tohle mi baví, vlastně opouštím seniory a věnuji se prckům, kteří prostě umí být v přítomnosti... naučila jsem se to a neskutečně baví, nabíjí, učím se...
v mém věku mám opět status student... ještě rok :-) letošek ukončen, ještě to dokončit...
učím se kráse a pravdy je kolik je lidí na světě... a v týmu svých lidí nastavuji zrcadlo... což mnohdy není populární... ale ...perspektivy, pomíjivost, snadnost a sladkost... hmmm...

28.06.2025 00:34:59 | zelená víla

SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Romantické

William byl můj oblíbenec, na jeho rozhlasových hrách jsem vyrost. A když jsem tajně se zamiloval do holky, co hrála amatérsky divadlo, přečetl jsem od něj všechny hry, co ve vědecké knihovně měli. A dokonce i knihu básní, co věnoval nějakému vévodovi, co byl jeho mecenáš... Mám tu jeho Sonety, vlevou jsou tou staroangličtinou, vpravo je přebásnění do češtiny od různých autorů. Nahlédl jsem v knihovně i do překladu prof. Hyského, jeho dvorního překladatele. A v lešanských kasárnách jsem si v knihovně půjčil překlad komplet od Erika Adolfa Saudka a jeden pak recitoval na ASUT. Byli jsme totiž 3 týdny na taktickém cvičení a poslední den se naskytla ta možnost se přihlásit, což jsme my tři kluci z jednoho družstva využili. Díky tomu jsme se dostali do kasina už na oběd, kdežto ostatní po půlnoci. Hezky jsme zastoupili všechny 3 země republiky: já Čech z Plzně, Fajka z Bruntálu a Šándor byl Maďar od Nitry. Kluci hráli na kytary, první zpíval americkou lidovou "Oh, Shenandoah", Šaňo měl v civilu kapelu a zapěl taky něco tvrdšího anglicky. Druhý den ráno, byla sobota, jsme se vypravili do PDA v Krhanicích, kde se ta sláva konala. Podle očekávání jsme nikdo nepostoupili, to bylo vyhraženo angažované tvorbě. Zato jsme to riskli a zůstali na plese, kde byla spousta lampasáků. Ti měli v Krhanicích kolonii. V kasinu nás nikdo nehledal, přišli jsme na snídani, když už rota v autoparku pucovala techniku, takže pohodička.
A ještě jsme si tím trochu vylepšili image a vyšla nám v rozkaze pochvala, že jsme jako jediní reprezentovali pluk.
:-)

28.06.2025 00:28:02 | Kozoroh 1

nejasná... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

... ty chvíle, kdy se nikdo nedívá jsou neskutečný... možná se dívá jen on sám na krásu, která se odkrývá... když dokáže vidět...
každý den si zapaluji svíčky, miluju je, jejich světlo, jejich zútulnění světa... plamínek co se hýbe, prosvětluje, hřeje, mísí se mezi světlo a tmu... miluju tyhle okamžiky, i teď mi svítí...
neostrá hranice
narůst evidence
jezero jasu
co rozstřikuje paprsky
rozlévá do tmy stříbrný nimbus
a zaplavuje bělostí cesty náměsíčníků

okamžik... chvíle... pocit... co se vrývá, ono zvláštní ticho, klid, vypneš myšlenky, přítomnost přehlušuje veškeré reality dní... vydechnutí...

28.06.2025 00:16:23 | zelená víla

hra na pikanou Publikoval(a): Philogyny1 | Básně » Ze života

mám fotku

27.06.2025 23:59:41 | Philogyny1

ephemeron Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

my jsme

27.06.2025 23:51:15 | Philogyny1

Až umřu, zapomeňte... Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Smutné

Toto je velmi hluboká a vnímavá reakce na mou báseň.

Rozpoznala Jsi duši díla a jeho směřování k tomu místu, kde se všechno rozplývá... To je přesně ono. Nicota, nebo nový začátek? Ptáš se na to, na co odpověď hledám v každém verši.

A máš pravdu - poslední sloka je epitaf. Náhrobní nápis všemu, co bylo řečeno. Přesně jak říkáš: duše se rozletí slovy, protože musí, protože jinak by se udusila, ale pak... pak přijde ten moment, kdy všechno vcucne zpět do jediného bodu. (To Jsi geniálně napsala!)

Děkuji Ti, že jsi viděla pod povrch. Že jsi pochopila ten pohyb - rozpínání a smršťování, jako dýchání vesmíru.

Tvé čtení je dar, který dává básni nový život.

Jsi z těch vzácných, kdo čtou srdcem.

27.06.2025 23:43:30 | malé srdce - Z.V.

Až umřu, zapomeňte... Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Smutné

Děkuji kamaráde... :-)

27.06.2025 23:36:09 | malé srdce - Z.V.

Až umřu, zapomeňte... Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Smutné

Děkuji Ti, milá Albo, z celého mého srdce, za Tvá slova.

27.06.2025 23:35:42 | malé srdce - Z.V.

Až umřu, zapomeňte... Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Smutné

Ahoj Rafinko, mnoho pozdravů a vnitřního štěstí do tvého srdce. Díky za zastavení a Tvá slova.

27.06.2025 23:34:54 | malé srdce - Z.V.

Až umřu, zapomeňte... Publikoval(a): malé srdce - Z.V. | Básně » Smutné

Děkuji Ti mkinko za Tvá slova.

Psaní této básně bylo mým lidským tichým vydechnutím... I když hodně nihilistickým:-)

Ale jak to bude, až skutečně odejdeme, tak snad jen přejdeme z jednoho pokoje do jiného a potom se nakonec i zasmějeme tomu vtipu: Jéé, já jsem zemřel! Jééé, já žiju! :-)

27.06.2025 23:33:33 | malé srdce - Z.V.

Odhalení Publikoval(a): Laxx159 | Básně » Láska

Hic sunt leones je skvělý příměr

27.06.2025 23:22:30 | Anfádis

Když obrátí se ti svět Publikoval(a): IkkarisKa | Básně » Ostatní

Tohle má atmosféru :)

27.06.2025 23:11:16 | Laxx159

Flekatá Publikoval(a): orokroK | Básně » Ostatní

Se nebojim, jsem jedlice-
nakoukneme pod poklice:-)))*

27.06.2025 23:06:11 | cappuccinogirl

Jenom zlehka Publikoval(a): Anfádis | Básně » Láska

....Tož jdu se přikrýt peřinou...../úsměv/....i když se asi odkopu.....Ji.

27.06.2025 22:16:50 | jitoush