Díla na téma Fantasy
Nalezeno 7854 záznamů. Zobrazuji 4861-4880.
Kdo zachrání Izabelu?
Melien Edhel - LXI. kapitola - část 2/2
S menším zpožděním ale je to tu. Věnováno speciálně Tezii :-) Proč vlastně Lidianna políbila Rúmila? A co prozradil Thranduil svému synovi?
Oslava na kráľovskom dvore. Ascall ponúkne kráľovi pomoc pri pátraní po Anastáziinom vrahovi a hneď sa pustí do pátrania - hoci trochu nezvyčajným spôsobom :) Pekné čítanie :)
Les byl tichý, vítr ohýbal koruny stromů a sýček tlumeně houkal. Snažila jsem se proniknout očima tmou, podivný pocit nezmizel, ale pocit nebezpečí, díky kterému mi ještě před chvílí ve spáncích pulzoval adrenalin, pomalu vyprchával.
„Nesmysl!“ zamumlala, přitáhla si svetr blíže k tělu a tiše se zahleděla na slunce zapadající za horizont. „Odpustíš mi někdy?“
I docela nevinná událost a pár dobře míněných slov dokáží rozpoutat nečekanou bouři...
„Same, myslím, že tohle je vážně blbej nápad!Vážně, vážně, vážně!“ začala jsem couvat, že rychle zmizím.
Jenže já jsem nebyla stejně chráněná od hororové reality. Nade mnou nevládla rouška nevědomosti. Téměř až kam moje paměť sahá, znám pravdu a jsem cvičená ty slabochy kolem chránit. Aniž by někdo bral ohled na mě.
Za tuhle část se lehce stydím, protože je až přespříliš romantická. Snad mi to ale prominete. ;-)
Starší povídka, ještě z léta 2008. "Příběh muže z lehounkého těsta vyléčeného náhle podmínkami města".
LO I: 7. kapitola Na co myslíš
Můžeš utopit naději? A můžeš utopit beznaděj?
Prolog k fantasy kapitolovce
Marion de Lynne, 27.03.2009Tipy 8 | Čteno 449x | Komentáře 5
LO I: 6. kapitola Co nedokážeš vysvětlit
... Dívala jsem se do jeho vodově modravých očí a porovnávala je s doutnajícími uhlíky, jejichž majitel mi zachránil život. Vlastně jsem si z něj nepamatovala nic jiného než jeho obličej a ruce, které mne odtáhly do bezpečí lesa...
Když chce Marcell něco vědět, nezastaví se před ničím. Právě o tom se bude moci Izabela na vlastní kůži přesvědčit...
Thranduil volí netradiční způsob jak Riel přimět, aby si uvědomila závažnost svého činu...
Riel se se šarmem jemu vlastním omlouvá a Marcell se chová poněkud podivně...
Svalil jsem na zem tak nešikovně, že jsem si vykloubil rameno. Mohl za to ten kůl – kdybych za ním neměl svázané ruce! Bolest mě nutila řvát z plných plic, ale kousl jsem se do jazyka a byl zticha.
Monte Carlo, 25.03.2009Tipy 4 | Čteno 368x | Komentáře 3
Jaké budou Thranduilovy rozkazy? ;-)
