Díla na téma Fantasy
Nalezeno 8043 záznamů. Zobrazuji 5041-5060.
A máme tu trest... upozorňuji, že tahle kapitolka je trochu drsná :-)
A copak se stalo po Marcellově odchodu...?
Malé přiblížení prostředí, kde se děj odehrává...
Jak je Thranduil spokojený s tím, jak Riel splnila jeho rozkaz?
haha... asi to musí znít jako děsně emo povídka, ale není.... to víte jsem byla jednou takhle večer sama doma a zrovna v koupelně.... a pak mi hlavou mihl takovej děsně sexy typan a povídka byla na světě.... už te si to, je to takovej výsměch a ironie....
„Zacku, to nemyslíš vážně… nemůžete ji poslat jen tak, samotnou k ... ."
„Ale musíš uznat, že jsi aspoň vyhrál fér! Bejt zticha, měl bys to příliš lehký! JAU!! A slez mi konečně z nohy, seš jak pytel brambor!“
„Já se ani nehnu,“ zasyčela jsem. Byla jsem totiž odporovat všem a to naprosto všemu. A navíc tenhle mladík mi až nebezpečně svým rozkazovačným hlasem připomínal Eona. Odporovala jsem mu už jen z principu.//doufám, že se vám líbit
Jak zareaguje Riel na Thranduilův rozkaz?
Kdo zachrání Izabelu?
Melien Edhel - LXI. kapitola - část 2/2
S menším zpožděním ale je to tu. Věnováno speciálně Tezii :-) Proč vlastně Lidianna políbila Rúmila? A co prozradil Thranduil svému synovi?
Oslava na kráľovskom dvore. Ascall ponúkne kráľovi pomoc pri pátraní po Anastáziinom vrahovi a hneď sa pustí do pátrania - hoci trochu nezvyčajným spôsobom :) Pekné čítanie :)
Les byl tichý, vítr ohýbal koruny stromů a sýček tlumeně houkal. Snažila jsem se proniknout očima tmou, podivný pocit nezmizel, ale pocit nebezpečí, díky kterému mi ještě před chvílí ve spáncích pulzoval adrenalin, pomalu vyprchával.
„Nesmysl!“ zamumlala, přitáhla si svetr blíže k tělu a tiše se zahleděla na slunce zapadající za horizont. „Odpustíš mi někdy?“
I docela nevinná událost a pár dobře míněných slov dokáží rozpoutat nečekanou bouři...
„Same, myslím, že tohle je vážně blbej nápad!Vážně, vážně, vážně!“ začala jsem couvat, že rychle zmizím.
Jenže já jsem nebyla stejně chráněná od hororové reality. Nade mnou nevládla rouška nevědomosti. Téměř až kam moje paměť sahá, znám pravdu a jsem cvičená ty slabochy kolem chránit. Aniž by někdo bral ohled na mě.
Za tuhle část se lehce stydím, protože je až přespříliš romantická. Snad mi to ale prominete. ;-)
Starší povídka, ještě z léta 2008. "Příběh muže z lehounkého těsta vyléčeného náhle podmínkami města".
Návštěvnost
