Básně autora Sladkalu
Nalezeno 152 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Ztracená manželství přece začínala tak krásně...
Potřebuju upustit trochu páry, a kde jinde než mezi kamarády v modráskově, tak mi odpusťte trochu hrubší výrazy...nebylo zbytí
...Asfaltová plesa kaluží, nočního času zrcadla...
...královně noci teď předal vládu den...
Moře, krásné, kruté, neprobádané, tajemné...co říci víc...
Milenkou nejvěrnější, je temná noc, s milionem hvězdných očí...
Laškovné hraní se slovíčky...
...Krása ženy zlátne jako víno, buclaté plnými tvary...
Jakoby život, který žiji byl jen nanečisto...Co takhle vědomý druhý pokus načisto, nebylo by to fajn ?
...Chuchvalce mlhy válí se po poli jak břichatec...
...Spanilá břízko, démante lesní krásy...
Trochu humorně i vážně o vánočním kalupu...
Už aby bylo jaro...
Ta mrška si prostě vždyky najde cestu...
..My nositelé nití stříbra v účes vetkaných, našli jsme cestu k zdroji lásky, vprostřed těla, neb v našich srdcích je duše uzamčena...
...Panímáma v nebesíh sněžnou duchnu natřásá a bylo v ní hustě sněhového prachu...!
...Teď přestřihli mi šňůru pupeční a moje číše plná po okraj... !
Každou vteřinou se rodí nový čas, nové možnosti, a v knize osudu sudičky otočí další stránku...
...Hraje si s námi, nebeské dítě, za keřem růží, jak spiklenec číhá....
...Šeptej slůvka, cos šeptával do ucha, neb láska má ztratí se do ticha...