Básně autora Sladkalu
Nalezeno 152 záznamů. Zobrazuji 101-120.
...Na lůžku z noční oblohy chtěla bych spát...
...Dám za okno svíčku, maják z vosku pro dušičku...
...Jsou tací, jenž bez citů slepě tyranům slouží, v jich patách peklo se plouží a černá duše nezná svědomí...
...Na hrbu křížků pár, tak jako Abrahám zbývá jen pokora, na výběr nemívám...
...obzor se v zlaté síti pohupuje...
pohled na noční oblohu nikdy neomrzí...
...Líto mi anděla, co ztratil úsměv...
...Takhle nějak to je ! Že by naděje...?
...Hloupost je Goliáš a pravda, David prťavec...!
..No řekněte ! Když se projdete letní loukou, nepřipadáte si jako na módní přehlídce... ?
...Slunce si to do potoka žblunce, spláchnout trochu zlata prachu...
Naordinujte mi, prosím, smích...
...zářivá radiace radosti zamíří svými paprsky, a jak tisíce jehel s tekutinou léčivou, vstříkne smutku vakcinu...
Vždycky mě udivovalo a udivovati bude, náhodné souznění vzdálených a fyzicky neznámých osob, jen propojení mysli a pochopení...bohužel, tento dar blízkým a hmotným mnohdy chybí...
Láska je součástí života a bez ní není nic !
Ta slova hlavou letěla, do péra mi vletěla, jež moje ruka sevřela...
S pochopením významu slova "věčnost" přichází otázka: "Proč tu jsem ?"
...Mám chuť se zakuklit jak motýl do kokonu...
...Světlušky času tančí parketem osudu pod taktovkou dne a noci...
Chvíle jakéhosi vzduchoprázdna, kdy se čas jakoby zastaví, mysl vypne a tělem se rozlije takový krásný klid...
...Před úsvitem se z nebe snáší, v kolébce z nebeské pavučiny, k novému životu duše...
...Oblažte mou mysl znavenou, poušť vyprahlou, světem raněnou...