Nalezeno 32 záznamů. Zobrazuji 21-32.
jedna z mých starších povídek, pro mě hodně osobní, snad se bude líbit...
když večer uléhám, bojím se že ráno už si nevzpomenu...ale víš, co se říká, kdo miloval - nezapomněl...nemusím se tedy bát...
vím, že není dobrá, že je kostrbatá, ale já to ze sebe potřebovala dostat...
zase jedna zmatená, sešitá z různých kusů
něco podobného se mi zdálo
mohl by to být dopis, ale je to asi jen monolog se spoustou zmatených slov
myslím, že není co dodat...
tak trochu zmatený proud myšlenek
ten, pro koho je, pochopí o čem je...
poslouchám písničku, myslím na tebe a píšu...nic víc, nic míň...
Myslím, že nemám právo přát si něco víc...přišl čas poděkování.
Kam až to může zajít aneb rohovor mého "lepšího" a "horšího" Já...