Nalezeno 21 záznamů. Zobrazuji 1-20.
vždy je to Už naposledy. A já tomu vždy věřím. Sladká naivita. Snad až moc sladká..
princ, lhář, zrádce, současný, minulý, budoucí, Prostě On...ach, na tísíckrát a stejně pořád málo.
Uáh...je to všechno nějaké divné.
Vždycky říkal...: "Život je stav a já to dělám proto, abych se z toho stavu dostal."
den, týden, měsíc, rok, celý život...letí jako vlaštovka v bouřce, vyhýbaje se kapkám...
............................................. mluví - jen se jim musíte naučit rozumět
A čí je tak ruka na mém rameni?
a všechno bylo jinak než jsem chtěla.
Jo...s hříchem na rtech.
Má tupá existence nemá právo zasahovat do tvého bohémského života. Dál budu posílat básně do nebe a tajně se dívat...
Papírový růže, ukřižované na stěnách maringotek...taky sněhulák, zakletý do skleněné koule...a...člověk, na kterého jsou všechna slova světa málo...
A-a-ano, nechali se unést....
si pluji, spolu se sluncoměsícem...
už nevím, kdo to říkal, že "vypijeme déšť?"...z večera plného Nesmyslných Smyslností
Ukrutný ukrutnosti všedního světa.
je to tak rozpolcený, že by každý odstavec, měl být vlastně zveřejněn úplně sám..na druhou stranu..všechny maj společného něco bolestivého..a proto musí být spolu.
A věci, které nechci, se stejně budou dít dál, tak co...
Zdálo se mi o ní...vážně.
Ty čisté, bílé pohlednice ve schránkách
Někdy není vše, tak jak by chtěla…pomatená. (http://youtube.com/watch?v=EAOxo8qH_AQ - ani ne tak slova...spíš...takový...podklad)
V hlavě mi víří stejně, jako dneska víří na nebi.
a...přitom miluji noc a její sny.