Díla autora Jeninas
Nalezeno 183 záznamů. Zobrazuji 81-100.
LO III: 53. kapitola Na začátku
Lena se stěhuje do mlýna, protože její domov už neexistuje...
Tak tu máme další část obyčejného neobyčejně š´tastného života... Povím vám... Těším se domů už jen kvůli tomu, abych psala pokračování...
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Ehm, vzpomínáte si ještě na Radku? Vím, že je to už dlouho, co jsem uveřejnila poslední kapitolu, ale nemám tuhle kapitolu ráda, takže mi trvalo dlouho, než jsem se donutila ji přepsat... Raději 15+
LO II: 30. kapitola Nejkrásnější z měst
Poslední část v sekci povídek. Nějak se mi to rozrůstá, tak to hodím do románů ;-)
Kdo nemá rád procházky Louverem... Ať to ani nečte =D
Trochu sentimentální část. Nevím, co to se mnou bylo...
A jak to bylo dál...
Pokračování staré povídky, která, jak tak koukám, byla o lásce a o ničem jiném :-D
Trochu osekané 15+ Osekené proto, že já prostě nejsem kluk! A psát o tom z pohledu kluka mi zrovna nejde... Tak zavřete oči... Obě! =D <3
Trocha sentimentality neuškodí...
Tak jsme se přesunuli o pár měsíců dál a chystáme svatbu... Sla´dák jako vždycky!
O tom, co jsou pro sebe lidi schopní udělat, i když nemají kromě lásky skoro nic společného... No jo, na to přeci nezáleží, že...
Všimla sis toho ticha? Všimla sis těch motýlů? A jak se třpytí? Máš ponětí, co je to krása? Co je to život? Liliano? (Fantasy Sci-fi)
Neumím popisovat bitvy, tak jsem se tomu raději vyhnula :-P Zato jsem se nevyhnula zápletce XD.
Pokračování strašlivě staré povídky, která je dokončená, ale její dokončení není zveřejněné. Tak to postupně napravuji. Pamatuji si, že jsem ji napsala po shlédnutí Avatara, ale příliš společného s ním nemá...
Byla jsem ztracená. Oba jsme byli ztracení. A jednou budeme zatraceni.
Poslední díl jedné staré povídky. Čtenářům se tímto omlouvám, že si na happy end museli počkat tak dlouho...
Svatební noc... Zase radši 15+ <3 ;-)
Dneska o tom, jak se vám v pár vteřinách změní život, i když jste o to vůbec nestáli a jak se s tím tihle dva vyrovnají... Hmmm...
LO III: 41. kapitola Podívej, tatinku!
„Už tam neumím žít. Nedokážu se TAM od tebe vracet. Ty stěny mě dusí. Cítí moji zradu a chtějí mě zadusit.“ „Kdybys mě nepoznal, neztratil bys domov,“ vysvětlila jsem. Neztratil by mnohem víc, ale taky by nikdy nezískal na lidskosti.