Výběr autora jitoush

.....čí pupen.....

  Podélně od špičky v obalech praská pirueta světla dech země a teplo stoupavé štíhlou siluetu laská rozevřený svět chví se   kroutí puká ro

...přeskakuje hLáska...samoh,souh nebo láska? Hrátky se slovy 8

                                                                                  Ta ti      TA tO                                          anebo ta

.......to když se zazpívá....

  Cinká   v kruhu    cinká zlato se lehce dotýká na koho to padlé slovo na koho ententýka. Zlatá brána vysvleče paprsky žebry proskočí roztočí

....držet prostor oBohacující....

  Prostor za prostorem tají se první když svítá v dechu dech a rozJařenost tryská v paprscích rozvlní se slibný mech vzdouvá se    bouří rovno

.....k sobě...."když nevíš,tak dýchej".....

  Prodechuješ se do doteku vláhy pozdně zbytkové co už vysychá starobou času a taky samotou ve vyklenuté nehybnosti jež není absolutní. Čeká na

.....a "nový"Měsíc k tomu.....

  Zkřehlá kvapně se rozsvítila v třas ústa se zlatem odmlčela a pára jemná ta ze rtů rozvlnila stisklý mráz a Zimomřivá cinkla ledem na kost

....pročistit....jasem........

    Smráká se jsi zažehlá mimo obzor vykašláváš temnotu co má teprve být tak proto už nepřijde nadechneš se ve svítání                        

....drobnička pro uzdravování....

  A Slunce Ti prošlo pokojem Tys ten Pokoj vzala do dlaní a rozfoukala jej do Světla země do paprsků všech bytostí a do hlubokého nebe          

...P.F.2024....

  Čekají na rozfoukanou a jejich lehká vznášedla jak pírka nejjemnějších svátostí dotýkání se zemí jsou titěrnými zdobnými čelenkami pro pevnost

.....Zlatá brána otevřená....pro Tebe Haničko....a mávám....tam.....

    Útek Tvůj už jen oddechoval nití osnova pevná povolila v Svět barevná vlákna zbledla v žáru Bytí zvolna páralo se do provonět.   Bílý klid

..."zlatou metlu"naMoč a bude......dobře.....přeji si.....

  Jak v citu poznám že uvnitř rostu proroste mi snad z uší Zlatobýl? Prodechnu ústa liánami z mostů zavěsím skutky Lásky do pilířních chvil.

...Tady žihadla nebolí/úsměv/...inspirováno minidialogem pod básní Sonador...... "...po cestě modrá pírka"...děkuji.Ji.

    Jsem úl mnou bzučí a včela? To nevím vítr skučí med mě zul a sladkost těla. Jsem úl břichem kručí pilná včela? Zas ne.Ta zimou spí do

.....mlží Ti.....

  Zastřená saháš si do mlžnosti konečky ve tmě nenahmatáš jen tvar připomínající srdce Ti napovídá že tlučeš pro rozbřesk mezitím za vrzajícími

....do hrobu....

  To Tajemství je za otiskem v mé stopě vzlíná z čiré tůně oči rosí a ruce prosí by mohly spojit v dlaních teplo kol Tvého hájemství. Do hro

Hrátky se slovy 8 - další herbální drobničky....ať jsme MOCNÍ a ne neMOCNÍ....

  TYs MI jÁ Ne objal plachost probral kuráž zmrzlou na kost.   TY MI  ÁmeN na strach cení když sestra Douška doma není.   TY MI jÁNku zavo

......Kdo světlem věří?....

    Do kořenových stop se šeří     do mlžných ztracenek         do sesychavých třasů ještě ztichlé břízy vlají bělobou povstaly v ohnivém kraji

.....čin.........jen drobnička prostá....

  V zeleném moři zlatavé ostrovy hýbou se     tetelí světlo se mihotá do vln se noří. Oči své připravíš vejdeš a rozzářen obalíš do zlatek stí

......odplavit to.....a cesta z bludiště....ven.....

    Kutálí se rosa oka po políčku,líčku na špičku lipnice se roní dotekem brázdy odpaří se v luka nad zemí třpytky jasu Světlem voní. Do bojínk

.....Je co je,bude co bude.....je to jen SEN?

  Ocitla se na neobyčejném místě.Po špičkách ,téměř neslyšně, přeběhla kolem dveří, kde tušila neobvyklý vývoj. Asi  byla v té dané chvíli jediná,i

..v peripetiích života...vyjímečně sem dávám báseň,co už tu kdysi byla,nějak se to seplo díky okolnostem,mému nastavení a výrazně mě k tomu ponoukla i miniatura "Měsíc nad jezerem"od Sonn....prostě si to potřebuji zřetelně připomenout...a tak od sebe *

*opisuji,to mohu /úsměv/,lépe onen vnitřní pocit v této chvíli vyjádřit nedovedu.... třeba to zarezonuje ještě někde jinde.....tady a teď...