Výběr autora jitoush

.....věnováno právě dnes 16.7.2025.......to pro Život....../úsměv/

    Kraj zvlnil se a zavoněl         vzpomněla si když Světlo zasáhlo její krajinu a zakulatilo tvary tím jedním středem se linulo,líhlo se v plno

....zTicha dlí......a včelky bzučí jinde....

  Na stopkách dovonělo sladko píle se poutá nová v divém roji kuličky drobné s křidélky se pojí choulí se vonný opar ve stinném podkmení. Dohoře

.....pozorovatel z toho byl takříkajíc na větvi...../úsměv/...

  Všichni posedávali na jednom stromě spousta okřídlených tělíček v záclonkách z listů. Neposedně poutané umlkající zpěvohry a připozdívání k noci

...///...

  Vánek list jemně kroutí po boku jihnu v pouti opájí stříbrolék jiskřím   a laskám letmý třas poddá se vlnám na dotek v zeleném vlání prosvitne

....Pi.....pi....pi....../úsměv/

Sluncem v zem puklo pnutí zve hnutí lízne se peklo zrudlý dře šat.         * Poulí se oči ven mrkají víčka plátky třas smočí v rosičce vnad.

.....Jsi pěšina v tichém lese a já jen s úctou našlapuji...

  Stmívá se řetězí se světla,aby bloudění získalo nový rozměr ztratíš se,aby si tě našlo jiné smělejší putování možná to úplné,kde hranice nezname

...na hraně až k bráně...Světlem...

  Déšť vsakuje po páteři ve stesku poznáš bubnuje voodoopád vyschlé mezírky láteří v obratlí klestí si cestu slunný hlad v kosterním střásá se

....zakoušíš....

  Sytě si tě nevšímá a tak se schoulíš je v něm zima jsi sama       drobnost smutnička holá v očích mima skutálíš se klíčovou dírkou škrtneš o

...mimosmysly....hra jů jsi....hraju si......

                               Pastouška na ouška a                                   voňka v nose                               dotkni se polštářk

.... a uvidět CITYSALVA FUGAS....přivinout.....

    Nezapomíná jeho něhy věčně živé v průsvitu je vidí plout průhledný svět budí v nitru na patře štiplavá chuť po paměti opět klíčí a rozpout

...Hrátky se slovy 10.....

    Jsem vzhůru ne nohama     je svět dílem bdělá ne z kůru ale shůry zhusta skrz vrstvení hustá sesílá se síla dávno se sila os nova/á/ tká

.....Pod dojmem dnešního koncertu......... https://www.mfo.cz/program/tango-tanec-ktery-je-sam-zivot/

  Vstupuje po špičkách ani v ledu neumírá prohoří       hovoří dotekem přihořívá v souladu do rytmu zrychlený dech v konečcích poslední rozdíl

...potichu plápolá...

  Potichu zeptala se jestli má sebe rád i třešničku na její kráse možná už šeptla jen že jizva vedle pupku chví se a že tu krásu soumrak vypecko

......jedna archivní....deset let uplynulo od napsání....je mi stále blízká a spojuji si ji s vánoci.......se Světlem,které se navrací.....

   Světelné mosty  co břehy pojí  a jabka hod  když nechytím  s rybou se spojí  v jadřincích  ukrytý je  smyslný kód.    Tajemství?    To

.....a volání Lesa.....

  Doklouzalo jitro do útěšného modra avšak Les je ještě daleko ráno se kroutí tak nějak do rachoty strádáš omezen strnulostí potřebuješ ji rozdýc

......neplakat....

  Usedli k sobě blízko a daleko v jádru jsou tichá moudrý kmet    robě lehounce do Ticha rozpráví s hvězdami do tmy    Světlo se míchá až dole

....v mlhách se lze ztrácet i nalézat.....

  Ze stínů padlé šedavo v syrovinu mění světlo teď vtáhnout do dna a uvnitř stromů jmění uvnitř zebe skelně stisk tma zvolna krade v bdění tisk

......když slábne život......

  Tvář sesychá v údolí písku probolená žalozpěvy kostí její oči nepláčou ale možná úpěnlivě prosí. Kost a kůže v unikající síle závrať v týlu a

......to zlatem se zachvělo....prostince....

                                                                                   *                                                  Listí si padá

.....Intenzivní vzpomínka na jedno jaro....věnováno.....

  Tvá vůně na pozadí blahodárnosti lesa tak blízko déšť jen zlehka prokapává a snaží se smýt snad zbylý chlad vlezlý jak zimomřivost v kostech