Výběr autora Now

.

.
Nechat se hlasem unášet
rozpor probořit do milování
dej mi tu chvíli neber mi ani
sníh co dopadá na náš svět
slun

Miladě.

.
Běžíš ke mně s pomněnkami
a křičím oni umírají!
a potom stojíme vedle sebe
a jsme sami
Peklem utíkají ti co tají

.

.
Mluv na mě má drahá
řečí uplynulou
já nestíhám ani češtinu

Mluv na mě a nahá
slunečním slovem
vzpo

.

.
Až navštívím věčná loviště
pod nohama bude křupat
hořkosladký sníh
Nechte ty hlupáky dopištět
a kdo z hluku upad'

.

.
Na ulici
Pod nánosem oblečení
pot a dívčí snění
Ráno jak voda pod plamenem
den vůní silic jarních tužeb
ch

.

.
Málokdo vidí v bedýnce beránka
stará se o květinu
aby přežila stěží bych zaplakal
však voda je silná
alespoň slin

.

.
Usínal jsem s básní v srdci
tichým místem neznámého věku
Sen zaháněl bolest těla
a chmury bezduší
Listí popadalo

.

.
Cítím jak mi hrabe
krtek na zahradě
A dříve než zešílím
pro tu marnou chvíli
kdy ruka třímá rýč
a nohy běž

.

.
Náhodně
Jak se tak
časem uklízí krámy z bytu
našel jsem dopis
voněl jak červenec dětství
známka citu

.

.
Do tlukotu srdce
zapomeneš psát krasoslova
po proudu řeky poslat přání
Roztodivné jak samo žití
prach spláchne vo

.

.
6:30 v protivětru
listy mě omráčily
ještě se naposled žahnout o kopřivu
o ledové zmrazky zakopnout
a poté putovat

.

.
Smutno
jak prach z květin poskládaný
tmou do tmy se vát
kde vítr naráz utnou
od minule dlužím ti přání
str

.

.
Tikot hodin u babiček
kdy mlčení pletlo ticho
světlo v koutě ze starých svíček
pravdivé slovo ve frontě před pletichou <

.

.
Jeden z těch dní
kdy se dá ještě napsat báseň
a osud již neusmívá se
na obrázky místo kalendáře
blízkých na nich

.

.
Přes velkou bolest
člověk píše slova
do příběhů utkaných z pavučin
a doufá že mají ho kamsi dovést
tu světu se ro

.

.
Budu už jiný
ve stínech mokřadů
jako jsem byl stejný
ve stádu
a čekal kdy přijdu na řadu

Poprvé us

.

.
Nevyrostlé obilí předloni sklidili
Pánbu pracuje na neschopence
Ti kdo byli nežili
Ten kdo miloval miluje a ne že chce <

.

.
Chtěl bych být pilotem letadel
která nespadla
v přehršlí zchátralých myšlenek
naleznout pokoje
přistávat zlehka <

3/3

.
Vzpomínám kdy mě naposled
někdo pohladil
tak opravdu zpříma
miloval.. měl jsem rád a dík
hlavou jenž osud stíná <

2/3

.
Hned jak se kvítky objeví
vítr je vezme
Růst rovně a do šířky
přání žít a sílu do větví
dokud mě neobejmeš