Výběr autora Roser

Jsi všude a vždy. Nelze Tě nepotkat, nelze Tě nevidět, nelze Ti odolat.
Jsi jako hvězdička zářící na nebi, nekonečně daleko, Tvé světlo však tak

Úplně nový formát. Poezie v próze je způsob, jímž se mi mnohem lépe vyjadřuje, co cítím. Kéž se Vám můj textík líbí.

A tu svit monitoru.
A tu utrhaný mrtvý květ.
A támhle rudá vůně a slané světlo k tomu.
A vše se mění ... ... ... v zapomnění.
A pa

Po čase jedna kapku láskovější...

Je to už pár dnů,
měl jsem v noci sen,
jeden z mála snů
krásnějších než den.

Sny skvostné být smějí,
tento vskutku byl.

73 př.n.l.

Alej smrti  Cesta jižním krajem vede,
z ní zní strašné úpění,
země rudá, mraky šedé,
krev z ran teče a pění. Jak tisíce sazeniček

Někam jedou,
něco tají,
stojí, hledí, šepotají. Někam jedou,
šedé pláště,
prázdný pohled beze záště. Kamsi jedou,
klidn

Stane se... Je krásné taková slova psát, bolí je žít...

Doryane,
chtěl bych být Tvým malířem!
Jsi mých citů pilířem.
Možná nemám sílu. Doryane!
Záříš, Slunce - tolik jiný...
...zl

Taková hodně osobní a rytmická. Kéž se líbí...

Je to právě noc,
co lásku v bezmoc
mění, mění, navždy změní,
v noci mnoho dobra není,
nežli klidu, spánku, snění. Je to právě tě

Malinký generál
na poli smutně stál.
Malinký generál
stál tam tak sám. Zlatavé výložky,
na očích brejličky,
vojenské ponožky

##{Process[Emotion]_is_not_responding}## def emotion_controller:
emotion_lack=True if emotion_lack==True: Neukazuj slzy,
neukazuj lásk

Zvon je zde symbol. Snad se Vám bude líbit (:

Zvon Jsem zvon, co puklo mu srdce,
to bije do mých stěn přece,
otlouká duši mou z nitra,
nevím, zda dožiji jitra. Srdce je puklé a

Spadený list  Ptáš se, proč to nejde, věřím, že to přejde... Čerstvý liste jinanu tolik smutný po ránu...   Já jsem listem spadeným, se srdcem

Taková hudební báseň o mně.

Tlumicí léky Žití je nádherné,
jen city prožívám pod tlumícími léky.
Vše silné, úderné
necítím nijak, pokud nejsem bílý vzteky. Emočn

Chci být dechem  Cítím dálku,
cítím strach.
Na dně šálku
mám jen prach. Světla v dáli,
Praha svítí!
Písně hrály,
kvet

Nevím, jestli o nich víte. Nevím, jestli jste si jich někdy vůbec všimli... Ale napadlo vás někdy, jak jsou nám podobná?

Světla na komíně Rudé oči komína,
jež nikdo nezhasíná,
hledí na mě do noci,
ach, není jim pomoci. Jsou to oči smutné.
Proč je

Ale jeho let mě ovívá...

Anděl, nad nímž pálí slunce  Proč je nebe vzdálené
i od velkých hor,
když jsou tam andělé tolik milí? Proč není nic neměnné,
svět

Někdy potkáte Anděla (:

Plavovlasý Anděl Plavovlasý Anděl,
to je symbol krásy,
poznat on mě zachtěl,
když mě viděl v práci. Přiletěl jak holubice,
kéž b

Tak to někdy je

K posrání Pro dobrotu na žebrotu,
nadávej mi do kokotů.
Všichni věčně nasraní,
v čas večerní i ranní. Všechno dobré ze dne, z rána

Líné srdce Kéž by někdo byl,  kdo by pro mě žil. Kdo by ve své dece zahřál moje srdce...   Kéž se někdo najde,  jinak srdce zajde. Moje tiše k

Taková propast... Snad se náplní pláčem nebes...

Mezi námi propast zeje Nezkažená časem,
Nejmilejší, stále jsi...
Jsi zeleným klasem,
byť je horké počasí... Usmíváš se mile,
T

Taková symbolická báseň o lásce ... Věříte v útěchu?

Bouřka nás spojila Jinanu lístečku,
v mysli jsi radostí,
dám tečku za tečku,
učiním za dosti. Bouřka nás spojila,
dálka nás oddě