Výběr autora Tritvaetna

Jsem tu pro věci, rozbité a křehké
ty tvory, kteří déle neudrží záři
V střetech s minulostí, již je opakovat lehké
A v budoucnost

Jdeš stezkou, která končí v nedohlednu
Možná Bezkonec je v mlze utopen
Po tvém boku já, a když k oblakům vzhlédnu
Vidím tváře dve

Nepřejdeš křehký přes most nad močálem
Nevejdeš silný do obrových plic
Když jsi byl malý, vystačil sis s málem
Ale jak rosteš, sv

Nazvu to upřímnou, hlubokou láskou
Vím, jiní zvali by jinak
Zvali by za dveře, železné, ostré
Na stráži kupec a silák
Ústa

Naštvaná na věci, které nemůžu změnit… PS: Kdyby tu byl nějaký čtenář s tipy, jak se zlepšovat v tvorbě, budu vděčná za sdílení (třeba něco, co funguje vám :)), neb zrovna těď trochu postrádám zpětnou vazbu a vhodné okolí na konzultaci

Výkřik, který plíce zvrátí
Prosím, čas se možná krátí
Kdo nás spasí, nechť meč tasí
Oheň se sám neuhasí
Cítím všechen požá

Na křehkých křídlech křepce si létat
Z potoků bystrých tmou chlad vody sát
K večeru ve výškách odpověď hledat
K večeru ve výškách

Zaduněl větřík nad gramofonem

Zaduněl větřík, křídla bral
Kam že je odnáší? Dál a dál

a svět se rozezněl zvučným

Věnováno anonymovi

Jsi pro mě vzduch, říkám,
a proto tě chci dýchat.
Jsi svěží jarní vánek
a zpěv, co zůstal zticha,
a milion hvězd,

Dlouhá léta, v dobré víře,
jezdil perem po papíře
Ukradli mu kvanta textu
Přednesli je bez kontextu

A tak náhle je

Balada z přelomu let 20/21 (dokončená a upravená 2023) vykazující silné prvky volného proudu myšlenek PS: kritika vítána

I.
Nalaďte nyní svou mysl:
louky, lesy, háje
kde o tom, že kefír zkysl
vypráví si báje
prapodivná stvoření

Datována někam mezi roky 20–22 vznikla s jinou asociací, než kterou nabrala k dnešku, ale to je asi vedlejší

Semínka války
Vhozená do prachu

Jestli je posbíráš
Zasměj se rarachu

A jestli vyklíčí
Zůstanou poti

Co se dochovalo z roku 2020

Hledám tě, tak ozvi se mi
Není spánku v nalezení
Až odezní louže strachu
Ozvi se mi, aspoň trochu
Na okamžik zkameni

Prý je to pověra nevěřím tomu
Promoklá lavička ve světle hromu
Kam ani zrádné světlo blesků nesvítá
Mohu jen odejít, což se však

Prosím o komentáře, měl by to být příspěvek do školní literární soutěže, tak budu ráda za každou recenzi, zadání viz název a podmínka bylo 100-200 slov.

Tělo, však hlava tu není.
Nenašla v tom zalíbení,
bloudit chladnou mlhou rána.
Kde nikdy nebude brána
jako víc než další z

Pohleďte do mého nitra
Pálí mě, co bylo zítra
Uvidíš tam
Zdá se krásná
Bolest která
Budí ze sna
Rychle zdrh