Komentáře přijaté

Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.

Nalezeno 215 záznamů. Zobrazuji 1-15.

Svižný krok Publikoval(a): Aotaki | Balady, romance » Ostatní

Toto je na teba nejaké iné...

11.10.2025 20:16:15 | Bosorka9reagovat

Disociace Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Matematika je ovšem hezký předmět. V tom jsem vždycky vynikal. Stále vynikám. Člověk si nemusí zapamatovávat složité pojmy, jako třeba v literární teorii. Matematika jde pouhou dedukcí, a logikou. Je to pěkné. (Nic proti literární teorii, ale obávám se, že pojmy v ní jsou jen ohraničení jakého si konceptu, který do onoho ohraničení nemusí zapadat, nebo zapadá do více, a tvoří se v tom zmatek.)

Tohle je vtipná typologie. Co se typologie týče, když mi bylo 13, byl jsem strašně posedlý Jungovou typologií osobnosti. Junga jsem nikdy z první ruky nestudoval; spíše z internetu. Tak či onak - MBTI z toho vychází. Vždy když o MBTI slyším, přejde mi mráz po zádech, ale to je jedno.

Když člověk překračuje hranice lidského vědomí každý den skrz vytváření myšlenek a domněnek, jak vypadá lidské vědomí ve formě kdy jehož hranice nejsou překročeny?

Dítě, jenž překypuje agape...Nebyl by tohle ideální křesťan? Někde v Bibli bylo praveno Kristem ,,Buďte jako děti''. Též si mi ale připomněl knížete Myškina z knihy Idiot.

Děti jsou zajímavé tím, že jsou jako prázdné plátna vytvořená ze skla, ale taktéž nejsou. Já dětskou psychiku nikdy ovšem nestudoval. Ne do podrobna. Jednou jsem četl něco (předpokládám, že učebnici) od Jana Čápa. Taktéž jsem viděl anime Neon Genesis Evangelion (ale to je spíše o lidské psychologii obecně), k tomu též pár videí, který to celé vysvětlují (nade vše bych ti to doporučil).

Sociální normy jsou velmi důležité, ale řekl bych, že se stupňují. Je to něco trošičku jiného, když člověk, řekněme, nepozdraví průvodčího ve vlaku, či má nepřirozenou barvu vlasů, a když se vysvlékne do naha a začne řvát na ulici, že je druhý příchod Krista. Musí být důvody k porušování sociálních norem vskutku vždy neprůstřelné? Snad záleží na ráži kulky nežli obraně...

10.10.2025 17:41:57 | sileny_zlocinecreagovat

Disociace Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Pedagogika musí být smutná. Napsal jsem o tom kdysi báseň (byla jednou z mých prvních, též psaná v angličtině), když jsem chodil na základní školu. Je velmi primitivní, nechutně melodramatická, a další podobná adjektiva, avšak přiložím ji na konec tohoto vzkazu. Nevím sice jestli jsi učitelem na základní či střední škole. Možná na nějakých středních by to nemuselo být tak úmorné (tedy podle toho co já, jakožto člověk s velmi specifickými prožitky, pozoruji). Musíš být asi hodně nadějný. Nebo si aspoň byl když sis ten předmět vybíral. Též by to vysvětlovalo ten stres, ale je to tak strašně zajímavá představa, že hranice lidského vědomí jde překročit natolik (i v dospělosti), i bez psychidelických látek, že se jednoduše...Odpojí...

Co se týkajíc existencialismu, tak je to pravda, každý si musí najít ,,smysl'' (i když ne smysl, ten neexistuje. Spíše hodnoty které si lidé berou jako smysl). A když už jsme u onoho smyslu, jaký by byl ten tvůj? Byla by to ona pedagogika? Či nějaký člověk/lidé? A nebo se přilínáš k absurdismu?

(Ona Báseň)
Children playing, screaming, crying
I'm a teacher, I am dying.
Ears they bleed, or it feels that way
I can feel my brain rot and decay

I don't wish to hear these people
I cannot relate to them.
Watching them like trough a peephole
I want me to be forgotten

Perhaps my suffering is unreal
But I just can't withstand them
Children like in kindergarten
Don't want me to bother them.

Connection false is
They are worthless
Hate and hate
I just can't take it

Please free me
This is hell
I am stuck inside a cell
Of all these rats
All these pests
I want to be put to rest

Chatter chatter words and words
Can't I be in arms of Lord's?

I want to be in my room
In my bed, in my gloom
If I am rotting and I decay
I'd prefer it in my hay.

Screaming, talking, I can hear it
Does it though belong to them?
Perhaps my mind is playful
Perhaps that's kindergarten.

P.S. Když tě oslovuju, mám pocit, jako kdybych narušoval společenskou smlouvu, jelikož ti tykám. I přesto, že tohle je internet, mám relativně mladé učitele, kteří jsou v podobném věku jako ty. Při představě, že bych nějakému takovému učitelovi tykal no...Přijde mi to nesprávné. Je tykání v pořádku?

09.10.2025 16:18:40 | sileny_zlocinecreagovat

Disociace Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Člověk jako samotný neví nic. To jest, jelikož je to fyzicky nemožné vědět všechno, a co to znamená vědět? Žádná pravda neexistuje. Není možné vidět cokoliv ve své ''pravé formě'' jelikož žádná není. Aby dokonalost existovala, musel by existovat tvor který by ji viděl, věděl, vnímal - řekněme Bůh. Neexistuje nic jako všemocný Bůh, jakási bytost. Věřím, že ,,Bůh'' je jsoucno samé. Bůh je vesmír, který se rozpíná do ničeho. ,,Boha'' zaznamenáváme v číslech a v nekonečně dlouhých rovnicích, ale čísla jsou omezující. Snaží se něco definovat co je nedefinovatelné, jelikož jsoucno nejde definovat. Ego je pojem. Každý pojem je neurčitý s tím, že se ho lidé snaží dát do krabiček. Člověk je pouhé zvíře, a skrz vývin mu bylo dáno si uvědomovat samo sebe. Naše vědomí není speciální, ale skrz ego můžeme já i ty debatovat o tom co to je, a přemýšlet. Všechno je vágní- Kdy začíná derealizace a kde končí? derealizace je souhrn symptomů mysli. Ale čím víc píšu tak píšu sice velmi krásnou kontradiktující se tezi, ale chtěl bych se vrátit k zpět k tvojí odpovědi...

Abych byl upřímný, tvůj příběh mi připomíná to jaké to je být na benzodiazepinech. Kdysi jsem nějaké požil a následně moje mysl vyskakovala z nevidomosti k vidomosti, ale nikam jsem nešel. Mluvil jsem k imaginárnímu publiku ve svém pokoji. K nějakým bytostem; a ani si nepamatuji, že bych halucinoval. Realita se roztápěla v mojí mysli. Bylo to krásné, až na to, že jsem mluvil s mým sourozencem, o čemž jsem ani nevěděl do té doby, než jsem se podíval na video, které jsem natočil.

Myšlenky vskutku jsou chaotické, není to možná smysl existence, ta nemá smysl. Věci existují z toho, že existují - započtené v rovnici, v grafech, v číslech. Ale já nejsem dobrý v matematice, avšak zní to hezky v teorii. Alexej Kirillov si vzal život, aby dokázal, že to tak není, že věci neexistují z čiré existence, ale z vůle člověka, z lidské svobodné vůle. Podle mě se mýlil. Zastřelil se v horečce. Svobodná vůle není. Člověk je zvíře, a jestli zvíře nemá svobodnou vůli, tak ani člověk. Jako zvíře má vůli žít, jelikož cítí, jelikož má hlad. Stejně jako já teď, což je velmi náhodná zmínka. Bolí mě hlava a mám hlad, ale jelikož nemám revolver, tak nebudu moci sejmout dvě mouchy jednou ranou.

07.10.2025 19:44:56 | sileny_zlocinecreagovat

Disociace Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Tohle je úžasný příběh, a měl bych podobnou ideu. V jednu chvíli jsem došel k závěru, že tu není žádná skutečnost, a skutečnost je jen to, co člověk vnímá, jelikož jestli není člověk, tak není co vnímat, a jestli to není vnímáno, tak to neexistuje. Jestli, že je ego zničeno, tak je zničena i realita. Jestliže člověk vnímá, že je něco traumatické, tak to traumatické je, a to je skutečnost. Jestliže se ego rozpadá, tak skutečnost není. Líbí se mi též zmínka kasina, jelikož celý princip kasina je odtrhnout člověka od reality, docela to do příběhu sedí. (P.S. možná jisté pojmy hážu pátou přes devátou, ale snad moje myšlenka byla +- pochopitelná.)

06.10.2025 21:31:56 | sileny_zlocinecreagovat

Balada o polámané duši Publikoval(a): Aotaki | Balady, romance » Ostatní

Líbí se mi ten kontrast strachu a naděje.

04.10.2025 16:18:44 | PIPSQUEAKreagovat

Pan Malíček a jeho tajemství Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Dočetla jsem celou sbírku, je zajímavá, líbí se mi ta inspirace sedmi hříchy. Každá z povídek mě vedla, k zamyšlení.

03.10.2025 20:37:21 | PIPSQUEAKreagovat

Pan Malíček a jeho tajemství Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Povídka zaujala, už svým tématem.

03.10.2025 19:34:58 | PIPSQUEAKreagovat

Chronos: Oštěp reality Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Ostatní

Zajímavá a čtivá povídka. Pro mě jsou sny inspirativní a vypovídají o člověku mnohdy víc, než si doopravdy myslí, byť to místy nedává vůbec smysl.