Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Strach bez hranic Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
Ano. Slovo Matky!*
Strach bez hranic Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
ST
a strach
a smutek
a vztek nad bezmocí jednotlivce
bojím se strašně, ne tak, aby mě to ochromilo, ale tím je to vlastně horší
chtěla bych jinej svět
do jiný atmosféry aby rodily se děti
bože - jak je tohle možný
nikdy nepochopím*
07.03.2026 17:35:10 | cappuccinogirlreagovat
Strach bez hranic Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
Au!!
Paradox. My samy si financujem lidská utrpení a zkázu. Logika (selská ani nemluvě) přestává zcela existovat. Svět se nám řídí, díky i zaprodanému maistrýmu, manipulacemi, zamlčováním a lží. Válka je nám zbrojaři, oligarchy a ideologickými blbečky předkládána, jako dobrodružství a NEZBYTNOST!
A co kmáni? Řekl bych. "Lidské stádo si běží a rozum mu zůstává stát!"
Strach bez hranic Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
Mám podobné pocity. Ve svém věku a se svou diagnózou nějak nevím, co bych s tím zrovna já zmohl. Svět se zbláznil, naděje snad spočívá jedině v dnešních mladých, kteří nebudou (jako my) zatíženi prudkými změnami od reálného socialismu k reálnému bordelu. Ale moc velkou tu naději nevidím. Ale prý umírá poslední...
07.03.2026 09:48:34 | Pavel D. F.reagovat
Olymp Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Vrcholově se prosazovat, nato musí být především talent (!) který musí být vystužen pracovitostí a vůlí. Nědy postačí alibi vědomí, že jsem si připustil svojí lenost, nebo že na to talent nemám. Ale udělal jsem pro zdar vše, co bylo v mých limitních možnostech. To sice není nic světoborného, ale ta sebekritika zaslouží alespoň diplom za hromadnou účast.
Já jsem také "obětí." Naštěstí se na světě stále najdou lidé, kteří mě bohatě zastanou. :-)
City Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Bůh, víra
Moc pěkné. Souzní s mými pocity. Nevěřit v Boha, ale chtít, aby byl, je možná znamením doby. Odvrhli jsme instituci a dogmata a hledáme lásku. Mám rád, když jdu po ulici a ženy se na mě usmívají. Usměji se taky, i když netuším, jestli se neusmívají, protože jsem holt směšný starý dědek. Taky jsem litoval věcí, které jsem neudělal. Ale nakonec jsem došel k závěru, že všechno dopadlo tak, jak dopadnout mělo.
08.02.2026 09:52:41 | Pavel D. F.reagovat
City Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Bůh, víra
tvé city jsou přesně tam, kde mají být a jejich přesně tolik,
abys měl pro sebe i dokázala bez deficitu rozdávat
to je na poklonu :)
Nezvaný nájemnik skvoter Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Jak to kázal Švejkův feldkurát. Být souměrný bez extrémů, tak akurát.
Nezvaný nájemnik skvoter Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Podal jsi to tak nenásilně násilně - že si říkám, že tě v tom nenechám samotnýho:-))
"Vrah klidu, pohodlí a šlí" je skvělej slogan pro všechny "příští hubeňoury":-))
Sliby, kliky, váha - tož tady už váhám:-) - sliby by mi šli, s váhou bych se taky nějak srovnala, ale ty kliky...
Tady bych byla pro dělbu práce - ty je dělej, já je budu manuelně leštit:-))*
30.01.2026 11:54:44 | cappuccinogirlreagovat
Co jsme dnes my, budete i vy, hlásá nápis na hřbitově Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
rok jsem byla na neschopence. podala jsem si žádost o přiznání ID, protože kvůli vážnému chronickému onemocnění nejsem schopná žít normální život, ani pracovat. půl roku jsem čekala na rozhodnutí a každé ráno - celého toho půl roku - jsem vstávala s tím, že pokud mi ho nepřiznají, budu se muset zabít, protože nebudu mít z čeho žít... dostala jsem 1.stupeň na jiné onemocnění - díky bohu za něj! - psychické potíže, protože chronický únavový syndrom se v ČR neuznává jako nemoc - není na něj žádný diagnostický test, neexistuje léčba - a není důvodem pro přiznání invalidity... dalších několik měsíců jsem čekala, zda-li budu mít nárok na důchod, protože samotné přiznání invalidity ještě nezakládá nárok na něj - extrémně stresujících devět měsíců mého života... jsem vdova a žiji sama. silné chronické bolesti, které se zhoršují po jakékoliv námaze, psychické nebo fyzické, intolerance námahy a nevolnost po ní, smyslové přetížení (informace, zvuky, světlo, doteky, vůně), panické ataky... z bytu vycházím jednou za týden na pár hodin, abych si nakoupila a dalších několik dní jenom ležím. z ID zaplatím nájem a zbyde mi několik tisíc, z toho asi dva dám za benzín. žiji z úspor. jsem evidovaná na Úřadu práce, ale je to pro mě pokaždé nezvládání stresové situace a stydím se - ano, stydím - že nejsem schopná pracovat... zvažovala jsem podání žádosti na zvýšení stupně, ale mnoha lékaři mi bylo řečeno, že mi ho nepřiznají, že nemám nárok a může se stát - spoustě nemocným se stalo - protože se zdravotní stav se vždy přehodnocuje znovu, že mi ID odeberou úplně... žijete v utrpení, které není na první pohled vidět a které vám nikdo nevěří... bojujete s nemocí, s vlastní příčetností, s nepochopením okolí... a každý den - mnohokrát za den - zvažujete, zda máte ještě sílu, víru... *** někdy se mi zdá, že jsem umřela a mám tak silné živé sny - mám nejdřív strach - ale pak se vedle mě objeví táta a promluví tak čistým jasným hlasem, jako kdyby byl naživu a stál vedle mě, i babička... *** já mám štěstí na lidi kolem sebe, přátele, rodinu... ale je spousta těch, kteří ho nemají... *** Tomi, moc Tě zdravím a děkuji, že o píšeš o svém životě! *** hodně energie, odvahy, hodně zdraví! :-))*** ať máš krásný den! ***
20.01.2026 02:10:46 | Iva Husárkováreagovat
Návrat v čase Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Dlouhýširokýbystrozrakýmoudrý, to je skvěle opsaný zrcadlový bludiště:-))*
19.01.2026 20:39:03 | cappuccinogirlreagovat
Návrat v čase Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Já se do zrcadla raději nekoukám. Když chci vidět jestli jsem to já, tak se podívám na foto, kde jsem na dřevěnném houpacím koni. Tedy, taky nic moc! Ale děti jsou alespoň tak nějak milé.
No sebevědomí mám jen jedno a ani u psychologa jej nekoupíš. :-)
Návrat v čase Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Ty jovka - to jsem ještě neslyšel, to bude asi něco jako - Ty vogo! ne?:-)
19.01.2026 11:42:43 | Ž.l.u.ť.á.k.reagovat
Co jsme dnes my, budete i vy, hlásá nápis na hřbitově Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
blbě se to čte (tím nemyslím, že to je špatně napsaný). Když jsem byl mladší moc jsem nechápal, na co si ty důchodci furt stěžujou... (byla strana Důchodci za životní jistoty). Jak jsem starší vidím to trochu jinak. Ale i tak, pokud člověk v tom svrabu zrovna není, spíš si to neuvědomuje. Přijde ti, že ti nějaká politická garnitura někdy nějak pomohla? nebo to je spíš v duchu tahle a tahle přidala další nutné výdaje?
mimochodem, myslím, že: invalidovy otevřené oči.
Co jsme dnes my, budete i vy, hlásá nápis na hřbitově Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Ze života
Píšeš o trablích života a přitom to tak skvěle prohodíš humorem, co na tom, že ironickým, že od tebe odcházím s úsměvem na rtech... tak buďto jsi mě úplně zblbnul, nebo jseš borec.
Kontrolovala jsem to zblbnutí, tik nemám a pamatuju si nejen kde bydlim, ale i číslo bot našeho souseda a jméno prezidenta...takže to na zblbnutí nevypadá - jseš prostě borec:-))*
18.01.2026 14:35:52 | cappuccinogirlreagovat