Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Neodolatelný půvab samoty a nostalgie Publikoval(a): Happyyz | Poezie v próze » Ze života
Trefný ponor, do titulu tvé poezie v próze. Takové lidské hovory se samotou...
Moucha na obraze Publikoval(a): Psavec | Básně » Humor
Ano, pak že štěstí? Mušák nemá co šmírovat! Chudák, ta jeho muška zlatá, která za večera...
Po dni pomni i ti za louží Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Bůh, víra
Každému z nás je vyměřený čas nenahraditelný (!) a unikátní. Nestojí za to jej utrácet v marnostech, které sami nemůžeme vyřešit. Marnotratně a alibisticky jej utrácet nekonečnou leností k činům.
No jasně, básníče. Tvé resumé díla "že vděk ke každému našemu rozednění, nám brání být nevidomými" se mi zamlouvá.
Prima počtení.*
Poříčany, ráj cyklistů Publikoval(a): mkinka | Básně » Ostatní
Tak na nějakou klidnou cestičku se vyhledej. Tak nekoukej okolo. A šup, hop na kolo!*
holubím peřím Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Pírka veršů do polštáře snů*
Babka za korunu Publikoval(a): gabenka | Básně » Ze života
No vlastně ano. Jsem od přírody překotně ukvapeným. Ale vydrž, léčím se.
Babka za korunu Publikoval(a): gabenka | Básně » Ze života
Jako kluk jsem chtěl být v pořadí popelářem, zmrzlinářem, Apačem, kosmonautem. O měsíci byla taková cizokrajná pohádka, vyprávěná moji cizokrajnou matkou, že je to v úplňku vlastně jeden velký kopeček smetanové zmrzliny, který se každé jitro chodí schovávat před sluníčkem, aby se neroztál. Obletují ho roje malinkých komet, které je olizují až do samého tenkého srpku. On si potom musí odskočit do mrazáku k Polárce, aby zase nabyl kulatého bochánku. Později, kdy jsem chtěl být kosmonautem a na půdě jsem si stavěl z beden i krabic raketu, chtěl jsem Měsíci letět, vše prozkoumat a té podivné zmrzliny si líznout.
To krásné naivní dětství je to tam, a dnes si jen pochutnávám na zmrzce ve velkém balení, ve kterém snad jen dělám lžící nostalgické krátery a hledám v nich zamrzlé vzpomínky.
Ani se Gábinko nedivím tvé mňučce, že ráda zmrzlinu. Jen si pročítám a už jsem se hnedky mlsně olíznul... *
Květiny podřezané láskou Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Jsem zlatokopem a našel jsem si!
"V šilhání jejich brýlí viděl jsem běžet králíky"*
"Červené oko draka v nedopalku cigarety"*
rozmary noci Publikoval(a): takk | Básně » Ostatní
Pěkné a stejně tak i zajímavá ilustrace*
Jiřího z Poděbrad Publikoval(a): mkinka | Básně » Ostatní
Ještě že mi žebráci, na to máme ty Evropské dotace a zadlužení. Z naší "práce" už na to není.
Prstoklad (modré pampelišky) Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
Nevěřím ti Vláďo, tu poslední strofu. Moc jen sníš a oči si úplně neotevřel dokořán. Okno máš do modré obohy přítomnosti zavřené. Zato pro žárlivou nostalgii dveře dokořán? Já mám dveře na petlici a ani Jezynka neprostrčí prstíček. Okno mám otevřené a ten čerství vítr z naducaných prsou mraků se mi dere do záclon. A já dámě současnosti odhrnuji ten starý závoj okna. Vlní boky a zalistuje v lexikonu kouzel. "Našla si něco, co ještě meznám?" Otázal jsem se.
"Jsem tvá přítomnost a když přijdu, znova se narodíš - uvidíš! Svlékni se a obejmi. A zamkni dveře, ať ta vlezlá a žárlivá minča nevkročí."
A poté... no co ti budu povídat o uplynulé do neúrodné minulosti? Zítra otevřu opět okno. Přítomnost je nenasytná.*
Následuj mě Vláďo! Nebudeš litovat.
hladinou tvou krajinou Publikoval(a): narra peregrini | Básně » Ostatní
Ano. Jak už našeptával poetizmus starého filmu Řeka čaruje. Vystihla si to věrohodně. Řeka dokáže tiše potleskávat, plynout a mlčet. Zadýchat se zprudka v peřejích. Je v ní živo i okolo ní. Zejména ta poslední strofa je za mě úžásná!*
Mám rád tvoji poezii.
