Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
střípky... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
„Ahoj,
jsem stavitelka fragmentů!
Hledám tu náboj
osobnost
a v jistém momentu
jste pad´mi do oka skrz žluté sklo mých brýlí…“
A když jsme si zrak poměřili
abychom dali úplnost
té civějící chvíli
pohnul se jeden válec v druhém
i z prstů kšilt změnil své zaoblení
/ měl oči jako uhel
dík stínu snad, či zornic rozšíření /
my vdechli hvězdný prach
a roztáhli své úsměvy…
Kdo ví;
zda poznání mělo ten silný účinek
či imaginace a její práh
přes který překročit jsme směli
či naše směšné oděvy
a nebo jemné žebroví
či nad obočím posunek
k říkance s petrželí…?
Prostě jsme rozesmáli se
tak od hlavy až patě jak se říká
a z plna hrdla k tomu
že břišní svaly neškrtly si víc
jeden potulný balík
co myšlenku už nese v nadpise
a s rozumem si tyká
a jedna povětrná škatule
co zabývá se přetvářením zlomů
a rozbíjením definic…
…A pak své všité hologramy hbitě rozkmitali
by v pochopení zítřka, dělali to, co minule…
Předpovídám budoucnost Publikoval(a): spare | Básně » Ostatní
tady opět jen mlčky couvám v pokloně!!
je precizně a dokonale zpracovaná!
Almost blue Publikoval(a): Noc17 | Básně » Smutné
jsi velmi chytrá
a velmi krásná
bez lichocení
a každé další zítra
je naděje prý spásná
ta skutečnost Tě cení...
usměj se Ty má zamilovaná vílo...;)
Na křídlech Publikoval(a): vánek | Básně » Ostatní
přeji probudit ten cit
a křídly Pegasů ji ohromit...
potulný Publikoval(a): zenge | Básně » Sex, erotika
potulné strunění
toulavé vábení
vichřice ocení
plení i neplení...
Tvé básně jsou úžasné!
Co si dáš k snídani? Publikoval(a): vánek | Básně » Ostatní
Tleskám...Tvé empatii
i faktu, že vánci ještě žijí...
Rozloučená Publikoval(a): vánek | Básně » Ostatní
Rychlost světla nikdy nepřekročíš!
jen hmotnost v snaze přibude Ti
smutek je tu, však jistá radost letí
že spřízněnec se objevil se stejným leskem očí...
Setkání po letech Publikoval(a): vánek | Básně » Ostatní
motýla naděje nezaplašíš
přilétá, odlétá...jemně se snáší
na duši, na oči, na doufání
Tvé básni popravdě velmi se klaním!
V kamenolomu Publikoval(a): vánek | Básně » Ostatní
i kámen je energie..
tak kdo to ví, zda nežije či žije??
V temné uličce... Publikoval(a): whiolet | Básně » Ostatní
mně se zdá jako dobrý důvod pro lásku ŽÍT!!
ale žít v tom pravém smyslu slova!
nikoli živořit, či lásku uzurpovat
prostě ji pochopit a ctít!!
Ztráta Publikoval(a): Sladkalu | Básně » Smutné
je tak bolavá, jak jen může být
a já se dokážu do Tvých slov položit
znám stav, kdy dítě bodne matce v srdce slovní nože
a dožene stav věci tak, že sotva řekneš; cože?
a před očima tma, a v nitru rána hluboká a rudá
a co pak dál?? jaká je lichá, jaká sudá???
Kočičková Publikoval(a): j.c. | Básně » Láska
mě do růžova naladil dnes maximálně mráz
když tváře nabarvil mi v tónech na obraz
a kočičkové sametky unikly mému zraku
snad díky času křížení odlétajících ptáků...
ale báseň je úžasná!
D O S T ! Publikoval(a): Zasr. romantik | Básně » Ostatní
trvalo mi notnou chvíli
než jsem prošla souvislosti
teď se bavím, jaké síly
muže versus ženy hostí...:)
Eclipserotika Publikoval(a): casla | Básně » Sex, erotika
teď zlehčím Tvoji erotickou ódu
a konstatovat tady tedy musím
že někdo pije víno, káže vodu
a jiný v sobě vrcholení dusí
však tys tu skvostně popsal první, druhé...páté
/ a já Ti prozradím, že má výplata bývá bílým zlatem.../
přistávací... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
S t ř e t l i jsme se v hlubině
tam poblíž Mosambiku
však tentokráte zcela náhodou
když ověřovala jsem svoji motoriku …
On ve své ponorce
Já plula na Mantě ve vzdušné bublině
/ v tom zvláštním letu akrobacie /
A nějak ani nepřekvapilo mě, že je pod vodou
neb vždy vycházím ze vzorce
o předpokladu pohody
a též se držím břitvy Occamovy…
On poslouchal podmořské árie
Usmál se na mě
V těch rozmanitých barvách mořské přírody;
byl chvíli jako lovec sasankový
či jako gentleman,
co nabízel mi korálové rámě
pak průsvitností medúz okrášlen
vyslal mi polibek
jako své roztančené dámě
jako své vyvolené z žen
co na ni čekal celý věk…
A já se položila na svou okřídlenou průvodkyni
a gestem vyzvala ho, by se připojil…
Máchnutím křídel
jsme se ocitnuli v světě za membránou
tam, kde je nepoznaný osmý světadíl
v svatyni de Oxide
v němž oba proměnili jsme se v serafíny
proud vodních bublinek nás ozdobil
do předmilostné tuniky
a když si konečně už odvedl mě stranou
tak mezi artefakty antiky
…jsme počali i skončili jak dvojjediní…