Komentáře odeslané

Překvapení Publikoval(a): spare | Básně » Sex, erotika

Jenom se usmívám :o)

20.01.2008 15:32:00 | NikitaNikaT.reagovat

Hledám Publikoval(a): spare | Básně » Ostatní

Někdy si řékám, kéž by nás ten osud minul, alespoň v něčem, bo o malučký kousek.

20.01.2008 15:31:00 | NikitaNikaT.reagovat

Spolupráce během polední pauzy Publikoval(a): spare | Básně » Sex, erotika

Tak takovou pauzu bych mohla také ... :P

20.01.2008 15:30:00 | NikitaNikaT.reagovat

Umíš to skvěle... Publikoval(a): spare | Básně » Láska

Wow! Skvělá!

20.01.2008 15:29:00 | NikitaNikaT.reagovat

Nevlídno Publikoval(a): spare | Básně » Smutné

Mocinko smutná, nevím, co na to napsat ... kéž by už bylo jaro, trochu Slunka, co nabíjí nás energií a lepšími myšlenkami ... alespoň tedy mi Slunko mocka pomáhá.

20.01.2008 15:28:00 | NikitaNikaT.reagovat

Pondělní ráno utopené v mlze Publikoval(a): spare | Básně » Ostatní

Mlhy nemám ráda, ale jak je vidět, nakonec jsi hladce proplula ...

20.01.2008 15:26:00 | NikitaNikaT.reagovat

Nalezený klíč Publikoval(a): spare | Básně » Láska

Nádherná, opravdu, ten konec je skutečně sametový :o)

20.01.2008 15:26:00 | NikitaNikaT.reagovat

Přestala jsem snít Publikoval(a): Kariš | Básně » Láska

Napsala bych sik to stejné, co u Tvé poslední básně, ... je to těžké, též jsem ho nemohla dostat z hlavy, měla jsem jakési nutkání, abych s ním byla, či ho mohla vídat, ale také jsem věděla, že se pak už nikdá teho nezbavím a že již nikdy nebudu šťastná. ...

20.01.2008 15:24:00 | NikitaNikaT.reagovat

Nevím Publikoval(a): Kariš | Básně » Láska

Emoční báseň, nerozhodné myšlenky, hledající pomoc ... Znám to, touto básní jsi mi připomněla minulost, je těžké zapomenout, ale úplně se mi to vybavilo, byla jsem ve stejné kůži. Vím, o čem píšeš. Rozhodout se musíš především sama a věř, že mě to stálo mnoho sil, odvahy a těch slzy a nervů ...

20.01.2008 15:22:00 | NikitaNikaT.reagovat

Proč?... Publikoval(a): toužím.jít.dál | Básně » Smutné

Nevím, co napsat. Jen, že vím, že je to nesmírně těžké. Také jsem cosi prožila a prožívám, ještě to nevzdávej, to můžeš udělat vždycky a nezapomínej, že je to příliš jednoduché řešení, které lze považovat aj za srabácké a ponižující, snad zkus hledat krásu a touhu v tem (i když to zní blbě, ale já to tak třebas dělám, tak su možná aj divná) právě v tem boji a radovat se aj maličkých vítězstvích ...

19.01.2008 13:32:00 | NikitaNikaT.reagovat

Pád... Publikoval(a): toužím.jít.dál | Básně » Smutné

Touto básničkou jsi mi připomněla jednu moju. Ale věř, že i když kvítek uvadne a upadne, stále je stonek a trochu lístky, a i kdyby ty lístky upadly, jsou kořeny a zase nová kytka vyroste a znovu rozvkete ... kdy? To, bohužel nevím já.

19.01.2008 13:29:00 | NikitaNikaT.reagovat

"závidím" Publikoval(a): toužím.jít.dál | Básně » Smutné

Poslední větu dobře znám. Aj já občas "závidím", bohužel. Ale je citít naděje a boj, který je těžký, vyčerpávající, ale neprohraješ ... věřím v to.

19.01.2008 13:27:00 | NikitaNikaT.reagovat

ještě chvilka v naději?? Publikoval(a): toužím.jít.dál | Básně » Smutné

Málá jiskřička, jež ju není téměř vidět, bojuje a chce žít ... snaží se a ty jí musíš pomoci. Jde o Tebe.

19.01.2008 13:19:00 | NikitaNikaT.reagovat

Jen krátce... Publikoval(a): toužím.jít.dál | Básně » Smutné

Vím, že máš pocit, že Ti život už všechno vzal, také jak kolují myšlenky v Tvé hlavě, kde se možná snažíš najít něco, pro co má smysl dál bojovat ... věř temu, že všecko Ti nevzal ... Víc nechci psát, přindeš na to sama.

19.01.2008 13:17:00 | NikitaNikaT.reagovat

Konec??? Publikoval(a): toužím.jít.dál | Básně » Smutné

Váhala jsem s hodnocením, ten kdo mě zná, ví, že tak moc bolá dílka nehodnotím. Nevím, co na to napsat. Můj nároz Tě nemusí zajímat, přesto mi to nedá ... jsi velmi šlechetná, máš srdce na správném místě a tolik bych chtěla a dáváš lásku druhým, už jen tím, že jsi a že píšeš krásná slova, leč plná bolesti, smutku a slz. Dáváš odvahu a naději druhým, zkus ju alespoň na chvílu dát sama sobě. Časy jsou zlé, to ví každý, kdo na dno se propadne. Jen ztěží zde mohu napsat, že vím, jak se citíš, mohu jen hádat, kdo nezažije, neví, nepozná ... ale někdy mají lidé společné přiběhy, osudy, události ... Tak jako přeješ ty tu nám, tak já přeju Tobě, nevzdávaj se, i když síly už došly, také jsem si čímsi prošla a procházím a marně pak člověk hledá, proč tu ještě být. Je třeba začít hledat ty maličkosti, o kterých si někdy myslíme, že ani ony nemaj smysl.

19.01.2008 13:06:00 | NikitaNikaT.reagovat