Komentáře odeslané

jak prosté Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života

jak nás bolest učí a jak nás tvaruje... i v těch nejsmutnějších chvílích umíme se podívat na nebe a cítit...

uvědomovat si jak je vteřina důležitá...

26.01.2017 00:02:21 | zelená vílareagovat

Pan divný... Publikoval(a): zelená víla | Ostatní » Láska

děkuju... tohle ani není o mně, ale o tom pánovi... o tom uvědomění jeho domény...

26.01.2017 00:00:19 | zelená vílareagovat

Duše Publikoval(a): Malá mořská víla | Poezie v próze » Ze života

určitě bude, musíme tomu věřit... dnes mi volala kamarádka, které našli nádor na mozku... v říjnu byla na operaci a dnes mi volala, že magnetická rezonance je čistá.. křičela jsem jsi zdravá a bláznila... smála se, je to lékařka, ví jak to je, má tři krásný děti a je úžasná... naše diskuze netvoří limity, bavíme se o pečení chleba, až po rezistenci nádorů až po děti a politiku... nemusíme ve všem souhlasit, ale umíme se slyšet.. a jí, jí tohle potkalo? člověk se pak přehodnotí... najednou si uvědomí spousty věcí ... a díky běžným starostem, díky za ně... :-) držím palce...

25.01.2017 23:56:47 | zelená vílareagovat

náhled dne s názvem Publikoval(a): Philogyny1 | Miniatura, hříčka » Ostatní

a všechno s ní začíná a končí :-)

25.01.2017 14:53:47 | zelená vílareagovat

podivíni... Publikoval(a): enigman | Prozaická miniatura » Ze života

co je normální???
co je běžné???

21.01.2017 02:51:52 | zelená vílareagovat

když se zapýří cháska upíří... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

dneska za mnou přijela kamarádka...
pojď půjdeme s holkama psíma a víš, Evi v hospodě se fakt svítí...
:-) usmála jsem se...
byly jsme dvě a čtyři psí holky...
sedly jsme si a daly si dvě piva a jednu misku vody...

pře rokem v té samé hospůdce seděl jeden pán a sedl si k nám, znal mě... přerušil vše a bavil se o minulosti , mé, táty a mámy... seděl a srdíčka měl všude... tehdy mi to nesedlo...o co ti jde? zeptala jsem se... díval se na mě podrážděný... a já to vysypala z úst....
pak mě tituloval nafoukanou Evou a nezdravil...
dnes si opět přisednul, objal mě... vadí... nene... víš...a začal... jako tehdy,
dnes jsem se usmívala... srdíčka lítaly... a já se dnes usmívala...
ty nafrněná holko stejně tě mám rád, mámu, tátu, babičku , dědu... si tě vážím.. stejná hra... stejněj projektil... jen jsem se dnes usmívala... nevadí, že tě objímám? ne...
vyřiď jak moc je miluju,,,, podívala jsem se na něj a uvědomila si, že je to tedy jen máma... pousmála jsem se v duchu... a nepozvala ho na panáka...
kamarádka se na mě usmála, dnes ho neodpálíš? ne...
změnilo se něco?
asi jo... nevím...
stejně kecal jako před lety....
dnes to patrně tolik nebolí...
ale stejně miluju vás všechny, tebe si vážím Evi, ty nafoukaná malá holko...
kamarádka jen řekla vypadá pořád dobře.. a ještě teď si mě ani nevšiml... :-)))
zasmála jsem se...
on miluje tu minulost... :-)))
překvapila jsi...
asi jo.. jen mi dnes tou minulostí nebolel... ne tolik říct dost...
jsi přívětivá pronesla...
ne nejsem, pomyslela jsem si...
a objednala dvě piva a usmála se... je to jednoduché...

21.01.2017 02:05:34 | zelená vílareagovat

útržky z plání... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

velbloudi
kytara a slovo
úsměv někoho, kdo se dlouhodobě mračí
hvězdy
vykasané nohavice
křupavý rohlík
úsměv
táta
... a ještě víc...
oheň
sen
pihy
záchvěvy...
co ti budu povídat...

21.01.2017 01:43:18 | zelená vílareagovat

Bolesti bolístky Publikoval(a): Fany | Básně » Ze života

když se jim člověk podívá do očí, hned je to jinak...

21.01.2017 01:33:30 | zelená vílareagovat

VYLOUČENÝ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života

poslala jsem nějaké oblečení...
včera zastavila dvou, co stopovali, mé negativní dítě sedělo a ani nedutalo... pak si stěžovalo tatínkovi, že ....
odvezla jsem je ne jen tam, kam jsem měla, ale tam kam museli...
cestou domů jsem té nevděčné dceři ještě vyprávěla, ne... joo, kdybych tak svezla osla, to by byla jiná :-D
tak napsáno až se mi tají dech...

21.01.2017 01:30:50 | zelená vílareagovat

SLUNCE VE MNĚ VZPLÁLO Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Láska

slunce prostě hřeje i díky tvým slovům...

21.01.2017 01:23:55 | zelená vílareagovat

něžná sněžná kněžna Publikoval(a): Frr | Miniatura, hříčka » Láska

ledová královna... obrazce na oknech, když jdeš bojíš se , že rozbiješ si hubu )´(pardon)... nevidím své psí přítelkyně... lehám si do sněhu a dělám anděly... pak se směju sama sobě... piju svařák na skoro ex a pak mi ty oči září víc... koupila jsem si sněhule... no mě ta zimní krása nepřekvapí... já si s ní hraju...
.-)

21.01.2017 01:22:37 | zelená vílareagovat

Proč budu vlastně chodit pozdě Publikoval(a): JenTakNěkdo | Fejetony, sloupky » Humor

:-D díky za pobavení...
pro mě je nejlepší dort řízek...
ale i tak chápu... roste mi břicho, ale prsa ne a to říkala mi maminka , že v prsou vždy hubne nejdřív... tak já se v nich doufala spravit... :-)
csss... sejřím na to... třeba mi zítra narostou třeba nohy.. i když s svou 40 si to moc nepřeju... nebo uši, pak bych lépe slyšela, ale jsou pořád stejný... jen ta zadnice nějak .... noooo, pomlčím...:-)))

21.01.2017 01:14:43 | zelená vílareagovat

hop... Publikoval(a): zdenka | Básně » Ostatní

je krásný když pozorujeme někoho, kdo z úplného dna se rozletí... protože může....
a je i " krásný" když pozorujeme někoho, kdo se z toho dna rozletí... protože může a třeba jen na krátký okamžik...


a je zlý pozorovat, když to neudělá někdo, kdo může... ale nechce...

21.01.2017 01:07:38 | zelená vílareagovat

ZÁZRAKY NEHRAJÍ NA REPETE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska

možná že zázraky se na repete nehrají..
prostě jsou... to je na nich to jedinečný...
nedávno mi partner říkal, nechoď do všeho srdcem, dávej si dávku oddechu k tomu všemu, seděla a pozorovala jsem ho, jak seděl v ušáku a debatoval i tělem... moje odpověď zněla neumím to... připadalo mi to strašně málo po té diskuzi, kterou uvěřitelně prožíval...
zasmál se...
umíš mi to tady a zaklepala jsem na čelo vymazat?
to asi ne a opřel se o opěradlo...
usmála jsem se...

myslím, že láska miluje i ty co se zbaběle krčí kamkoli...

21.01.2017 00:59:01 | zelená vílareagovat

Duše Publikoval(a): Malá mořská víla | Poezie v próze » Ze života

domov je tam kde je tvé srdce... domov může být kdekoli... jo a někdy bychom se podivili, my lidé, kdo vnímá tohle naše bloudění..

21.01.2017 00:50:28 | zelená vílareagovat