Komentáře odeslané

dveře Publikoval(a): Philogyny1 | Básně » Ostatní

jak někomu zakázat, aby se na nás nedíval?

ostrá slova zabalit do hebkých odpovědí, do hebkého vnímání a ony svou ostrost ztratí...

02.03.2017 19:32:35 | zelená vílareagovat

JAK SE TO VEZME Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

je to tak, máme možnost... buď se budeme cítit tak, že jdeme na porážku a nebo nás jakýkoli problém posílí, ukáže co ne ... třeba ne kompromisům, ano toleranci...ano respektu... ano tomu umět říci takhle nikoli... sahám na štěstí poměrně často uvnitř sebe a nikdo ho nikdy ze mě nesmaže, i když občas přijdou chvíle, kdy skřípu zuby :-)

02.03.2017 20:28:00 | zelená vílareagovat

A portrét Publikoval(a): kudlankaW | Poezie v próze » Smutné

a pak přestal napadat na nohu...

02.03.2017 20:22:24 | zelená vílareagovat

Zář... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní

Díky...

02.03.2017 20:19:24 | zelená vílareagovat

Zář... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní

Děkuju za Tvé pocity...vidíš a mně přijde jak všichni nevnímáme podobně... jestli Ti má slova dávají, tak to jsem moc ráda, je to milé a překvapující...

02.03.2017 20:18:56 | zelená vílareagovat

když má obloha odstín perlové modři… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

je kouzlo vracet se...
pozor hořím...
jste mimo nebezpečí...
zhasněte světla, zářím...

---

taková je Lubet v tvých očích...
https://www.youtube.com/watch?v=MjBzElQrm4E&list=RDGzKFEx-wsJo&index=11

24.02.2017 03:12:24 | zelená vílareagovat

ještě jednou... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

brouzdám, někde poprvé někde znovu a zas...

Cigarettes After Sex - Nothing's Gonna Hurt You Baby

24.02.2017 03:03:58 | zelená vílareagovat

v letu vážky... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

při nočních se ten svět tak zvláštně chvěje... snad pro ten klid...
co tady dělám? tuhle otázku mi připomíná jedna malá holka, co nemluví, ale cokoli dokáže tělesně vyjádřit a její děda, co si ji adoptoval... tahle malá holka okouzluje... a nikdy jsem nepocítila tolik klidu, co v jejím dědovi... Lucka odměňuje každou chvilku svou bezprostředností... a on svou láskou k ní... co tady dělám? uvědomuju si... určitě vím, co doopravdy chci? vím, uvědomovat si... vidíš měla bych Pepovi napsat jak se daří..kdysi jsem si musela koupit tři anděly, co kdosi vyráběl.. jeden klečí s rukama pod bradou,, druhý sedí a opírá se levou rukou o levou tvář,, a ten třetí sedí objímá si kolena a opírá se o ně...všichni tři sedí na kuchyňské lince... jsou součástí...
táta má výročí... přemýšlím, co by mi řekl... zda je rád...
vážka... tak jemná, nedotknutelná... chvějící... jako to vše tady kolem mě...

pak se ti stane
uprostřed pustiny
že potkáš člověka v žabkách
stisknete si ruku
že jste ještě živí
kdo ví
na jak dlouho ještě

https://www.youtube.com/watch?v=SK7Be_3bAxA
https://www.youtube.com/watch?v=CwpARGF4Zmk&list=RDGzKFEx-wsJo&index=7

... klid...

24.02.2017 02:55:48 | zelená vílareagovat

vše v jedné... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní

víš jak, přejme připraveným :-)

24.02.2017 01:34:13 | zelená vílareagovat

Mýtus o moudrosti... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života

nebo pravda...
40 minus jedna je 39... tak to zrovna v tomto roce očekávám...
jsem moudřejší než loni? jsem vůbec moudrá?
a chtěla jsem to vůbec někdy taková být?
vždy mi takový bavili, ale raději jsem jim naslouchala, než abych se svým kouskem....
ale už teď neumím jen mlčet, když...

24.02.2017 01:26:26 | zelená vílareagovat

Kdesi v zrcadlení... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní

kdo chce kam... snad ti chodící po špičkách,uculující se nám dávají víc... neženou se, jdou...

24.02.2017 01:20:15 | zelená vílareagovat

O samotě... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní

prostě být a žít... protože tak to chci mít... :-)

24.02.2017 01:17:51 | zelená vílareagovat

v kartotéce deformací... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

vždyť si vždycky všechno myslíme, ne?
nedávno jsem se s kolegou bavila o tom, jak by měla vypadat dáma jeho srdce... nevím, jen by měla být drzá?
jak to myslíš? zeptala jsem se... potkal jsem jednu, byla hezká, milá, jen jí chybělo to něco, dívala se na mě jak na svátost... a co se ti na tom nelíbí? chybí tam to něco, ta drzost...
co je pro tebe drzost? no že se na mě nedívá jako na svátost... usmála jsem se...
štípnul mě do tváře a pronesl, ty jsi drzá víc než je zdrávo... já? ano... nebojíš se mě, nebojíš se mě setnout a ještě se tomu směješ.. pošleš mě k šípku a stejně tak umíš pohladit... neděláš z ničeho vědu, ale taky jsi děsnej pitval... já? zvědavej jsi ty z nás dvou, zvědavější než já a že já jsem zvědavá... a víš co, nesrovnávej se mnou, jsem v jiném levelu než ta... jsem si to celou dobu myslel...
co je absolutní, tak tomu tedy moc nevěřím... a absolutní důvěra? jen bolí...

24.02.2017 01:09:19 | zelená vílareagovat

zamlžena... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

mlha přede mnou, mlha za mnou...
rozsvítit mlhovky a jet, jít dál...
mlha se jednoho dne rozpustí... ale my si leckdy myslíme, že to co bylo v ní není vidět, naopak... ono se to rozprostírá... :-)
hrajme si v mlze, smějme se, tančeme, dívejme se... ono se to později znásobí... :-)

24.02.2017 00:44:14 | zelená vílareagovat

e-motio... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

miluje totiž své důvody víc, než miluje toho druhého... zajímavý úhel, tohle mi nikdy nenapadlo... asi neumím právě takhle milovat... a vlastně bych právě takhle ani být milována nechtěla... :-)
láska je křehká, ale když miluju, tak jak to je, i ty chyby, co všichni máme... jasně, že láska i tvaruje, protože ten, kterého milujeme nám odkrývá něco dalšího... teď jsem se rozesmála, páč jsem si vzpomněla na partnera... kupoval mi k něčemu knihu, rozbalila jsem ji a on napjatě čekal a ptal se hned, líbí se ti? podívala jsem se na něj s otázkou, já ji neznám, ale ano je hezká napohled... ulevilo se mu kupodivu a pronesl, já vím, že si knihy kupuješ ráda sama, ale já prostě chtěl ti udělat radost a tak jsem zašel a nakukoval do knih a která mi přišla obsahově naprosto divná, tak jsem ji koupil s pocitem, že to pro tebe bude to nejlepší... potěšujícně to znělo, říkám skvěle... ta se mi bude líbit... :-))) kdysi mi koupil knihu o psech, děsně radostně se usmíval a byl nadšen... ta kniha byla jen o psích nemocech, zavřela jsem ji po třech stránkách... a položila jsem mu ji na noční stolek... copak? nahlédni... před časem byla má psí přítelkyně Ájina nemocná...poprvé nebyla na dovolené u moře, nejedla a byla smutná...je asi jen nastydlá říkala jsem si a trávila s ní čas... jeden den byla apatická a já s ní ležela na koberci a neuměla zastavit pláč... pojď vykoupeme ji a tak jsme udělali... seděla jsem na podlaze a otírala ji osuškou a plakala... ležela a jí šla utřít břicho a vyletělo z ní moc hnisu...jedeme k doktorovi pronesla jsem... a jeli jsme... zánět dělohy, injekce, krev... okamžitě na sál... když ji šli uspávat říkám, já tam nemohu, objala ji i když neskutečně smrděla, dala jsem jí pusu a říkám jí, jsem tady, ale tam za ty dveře musíš sama a taky se musíš vrátit, jasno? podívala se na mě zastřeným pohledem dvanáctiletého psa... odešla jsem ven a dívala se, jak ji vezou tam ... za hodinu a půl volali, tak si pro ni přijeďte, byla jsem šťastná... je tu... rozeběhla se z klece ke mně a úprkem pryč... já vím,je to zvíře, ale pro mě je to partnerka, v životě, v práci... a ta láska není o tom důvodu proč ji milovat... ta láska je čistá z obou stran... a až jednou bude odcházet, budu s ní... ona mi ukázala tolik rozměrů čehokoli v člověku, pomáhala a pomáhá mi v životě i v práci, že musím s ní být, musím, protože jí miluju... starou, hluchou, kulhající, někdy nevrlou... miluju.... :-)

24.02.2017 00:27:36 | zelená vílareagovat