Povídky » Fantasy
Nalezeno 3405 záznamů. Zobrazuji 1761-1780.
Nějaké důvody... A otázky... A odpovědi...
Malé přiblížení prostředí, kde se děj odehrává...
haha... asi to musí znít jako děsně emo povídka, ale není.... to víte jsem byla jednou takhle večer sama doma a zrovna v koupelně.... a pak mi hlavou mihl takovej děsně sexy typan a povídka byla na světě.... už te si to, je to takovej výsměch a ironie....
„Zacku, to nemyslíš vážně… nemůžete ji poslat jen tak, samotnou k ... ."
„Ale musíš uznat, že jsi aspoň vyhrál fér! Bejt zticha, měl bys to příliš lehký! JAU!! A slez mi konečně z nohy, seš jak pytel brambor!“
„Já se ani nehnu,“ zasyčela jsem. Byla jsem totiž odporovat všem a to naprosto všemu. A navíc tenhle mladík mi až nebezpečně svým rozkazovačným hlasem připomínal Eona. Odporovala jsem mu už jen z principu.//doufám, že se vám líbit
Les byl tichý, vítr ohýbal koruny stromů a sýček tlumeně houkal. Snažila jsem se proniknout očima tmou, podivný pocit nezmizel, ale pocit nebezpečí, díky kterému mi ještě před chvílí ve spáncích pulzoval adrenalin, pomalu vyprchával.
„Nesmysl!“ zamumlala, přitáhla si svetr blíže k tělu a tiše se zahleděla na slunce zapadající za horizont. „Odpustíš mi někdy?“
„Same, myslím, že tohle je vážně blbej nápad!Vážně, vážně, vážně!“ začala jsem couvat, že rychle zmizím.
Jenže já jsem nebyla stejně chráněná od hororové reality. Nade mnou nevládla rouška nevědomosti. Téměř až kam moje paměť sahá, znám pravdu a jsem cvičená ty slabochy kolem chránit. Aniž by někdo bral ohled na mě.
Starší povídka, ještě z léta 2008. "Příběh muže z lehounkého těsta vyléčeného náhle podmínkami města".
LO I: 7. kapitola Na co myslíš
Můžeš utopit naději? A můžeš utopit beznaděj?
Prolog k fantasy kapitolovce
Marion de Lynne, 27.03.2009Tipy 8 | Čteno 503x | Komentáře 5
LO I: 6. kapitola Co nedokážeš vysvětlit
... Dívala jsem se do jeho vodově modravých očí a porovnávala je s doutnajícími uhlíky, jejichž majitel mi zachránil život. Vlastně jsem si z něj nepamatovala nic jiného než jeho obličej a ruce, které mne odtáhly do bezpečí lesa...
Svalil jsem na zem tak nešikovně, že jsem si vykloubil rameno. Mohl za to ten kůl – kdybych za ním neměl svázané ruce! Bolest mě nutila řvát z plných plic, ale kousl jsem se do jazyka a byl zticha.
Monte Carlo, 25.03.2009Tipy 4 | Čteno 417x | Komentáře 3
pokračování po delší době, snad čtenář odpustí
Psáno pro jeden web, mě osobně se tento můj příběh o drakovi zamlouvá, i když jsem ho nechala krátký.
Santinan Black, 24.03.2009Tipy 9 | Čteno 1265x | Komentáře 5
Neumím popisovat bitvy, tak jsem se tomu raději vyhnula :-P Zato jsem se nevyhnula zápletce XD.
