Povídky » Ostatní
Nalezeno 6384 záznamů. Zobrazuji 5561-5580.
je to takový pokus o náladovku.... jestli to bude moc hrozný, hned to budu mazat.... ale jinak bych prosila komentáře :) Je to vlastně historie staletého buku, který se loučí se světem.
prostějanek, 07.02.2007Tipy 4 | Čteno 572x | Komentáře 13
Psalo se to samo, já jen klapal do počítače...uprostřed noci, přišla myšlenka a další.Řetěz asociací.Zdání klame, jako i pohled do zrcadla ;) jako tahle povídka, jako všechno. Máloco nebo spíš málokdo má jen jednu tvář :D
Štiplavý pach krve a slaná chuť slz...
Láska je někdy jenom proto stálá, že její trny pronikly příliš hluboko do živého a každý pohyb je bolestný.
Varování: Neřešte radikálně věci s horkou hlavou. Občas na něco totiž zapomenete. Jinak tohle dílo je o lhostejnosti ostatních, kteří nevidí a ani vidět nechtěj.
Tak jsem jednou dostal nápad a napsal tohle krátký dílko. Doufám, že se bude líbit ;-)
Ian Spyder, 05.02.2007Tipy 0 | Čteno 315x | Komentáře 3
Je to povídka o tom že nikdo nikoho nezná dost dobře a o tom jaký je vlastně svět............
llucinka886, 05.02.2007Tipy 0 | Čteno 312x | Komentáře 0
Bylo to divný. Říkala si, že její identita je to, co jediné může hodit do vody a vědět , že neklesne ke dnu. Že bude plavat, že bude na povrchu, bude se smát, a bude tam.
Někdy jsou myšlenky a pocity silnější než vy... :) Baví mě tady ta ironie. :) /Z mých prvotin./
...kratičká povídka...
o ...(borůvka), 05.02.2007Tipy 0 | Čteno 342x | Komentáře 5
...kdyby jen to šlo tak snadno. A vlastně... možná to jde...
jsou i důležitější věci než sláva...
Přečtěte si to a možná se se mnou ztotožníte...Třeba pochopíte, jak mi je...co jsem zač...
Věnovaná dědečkovi.. "Děkuju dědo za všechno" křičím ke hvězdám..
To je moje první povídka. Trochu jsem se nechala inspirovat povídkou Kytice kopretin (v závěru).
Je to tak poslední umírá nadějě..potom až my....
Tato povídka byla napsána podle mých pocitů. Zhostila se mě velká deprese a já to prostě ze sebe musel dostat ven! Rád uslyšim kritiku i kompliment...:)
Má nejnovější povídka o jedné dívce, lásce a smrti.
Tak trochu autobiografický, ale ono se to asi odráží ve všem.....( věnováno jednomu člověku, ale neříkejte mu to, kdo ví komu)a pro ostatní, je to nudný, tak to ani nečtěte...:-D
Zaplivaný a špinavý chodník...
Chtěla bych být motýlem a uletět pryč od starostí, bolesti a smutku.... ale nemůžu... jediné co můžu je snažit se tomu postavit a bojovat s životem...
