Básně autora exKlarka
Nalezeno 72 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Takové malinké vyznání lásky.
Báseň jakou každý známe...
Dnes mi můj nejlepší přítel nevěřil. Pravdu. Jistě to mnozí z vás znají, jak je to s ní někdy těžký boj.
O společnosti. O její marnosti, sobeckosti a o tom, jak je celkově zlá.
Básně týkající se lásky nebyly nikdy hlavní částí mého "repertoáru", ale tuhle jsem si po delší době přečetla a samotnou mě dostala naprosto do kolen.
O tom, jaký mám vztah se svojí Můzou. A můžu vám říct, že je doslova osudový.
Když se zahozené srdce vzpamatovává a uvědomuje si, jaká je realita.
První báseň pro mou první lásku. Když má dnes ty narozeniny.
Když je prázdné srdce i místo, které má zaplňovat naděje.
Každý máme k životu, světu, lidem svůj vlastní postoj.... a co oni?
Hrob se každou minutou prohlubuje, stejně jako mě pomalu zabíjí nejistota. Nejistota citu, lásky a zkomírající nadějě.
Pocity jednoho okamžiku...
Proč jsou dva spolu, proč jsem já s ním.
Při psaní téhle básně jsem si něco uvědomila. (Mimochodem speciálně pro Kubu B podruhé upravená verze)
Řekla bych že je to trochu pocit otroka, který je otrokem svých vlastních tužeb, kroků a své povahy.
O životě a o tom, že může být těžké jít jím tou správnou cestou.
Pohledem té, co píše báseň.
Ač jsem někdy šťastná, cosi mi nedovoluje, dát to najevo. A vlastně mě to dělá smutnou.