Básně autora Amonasr
Nalezeno 1556 záznamů. Zobrazuji 1281-1300.
Napsáno jedním vrzem z rozběhu bez rozmýšlení, jen drobně učesáno. Bože, jak jsem se už odcizil tomu dítěti v sobě s dychtivě zvědavýma očima a jak se mi po něm naráz stýská. Ne, nesmím se ohlížet, musím to už doběhnout, jedním vrzem až nadoraz...
Co je málo a co je moc? Co je nic a co je víc?
Další prokrastinační – a zase do práce, ach jo... :-(
Píšeme pro radost – sobě a ideálně i druhým. A většinou ani nechceme tu radost někomu brát, vždyť hodnotou zdejších textů není jen formální dokonalost. Možná důležitější je, co sdělují. Proto jsem se neubránil. Troška ironie snad nikoho nezabije ;-)
Splácím jí trošku dluh - dlužil jsem jí pozornost. Zaslouží si ji přinejmenším stejně, jako její obdivovanější sestra... ;-)
Bývají chvíle… :-D
Svými texty nepíšu deník, ale někdy z něj trošku opisuju ;-)
Jaká cesta a jaký cíl? Jedeme či ujíždíme? Jaký kus jsme už ujeli a jaký nám zbyl? Odkud a kam? Marně si přemýšlím, marně se ptám. Ve vlaku se všemi, v kupé s nemnohými, v sobě vždy sám... ;-)
Hodnoty nežijí ze sebevznešenějších, ale dutých, slov těch, kdo káží vodu a pijí víno, ony na ně umírají...
Člověk si zaslouží, aby si začal konečně sám sebe jako druhu vážit. K tomu ovšem musí znovu objevit pokoru sám v sobě, ale především ke všemu, čeho je součástí a za co přebírá svou troufalostí stále větší odpovědnost.
Proměňujeme se každou vteřinou...
Po návštěvě výstavy Josef Váchal / Magie hledání v Domě u Kamenného zvonu.
Inspirováno dnešním ranním příspěvkem na Radiožurnálu a poznámkou Vlastimila Harapese, čestného předsedy Českého hnutí speciálních olympiád.
Kolikrát se dá život žít...?
Lidstvo se zbláznilo a mnozí lidé s ním...
Jaké asi je, být ženou? Zkusil jsem se pro jednou taky vtělit – inspirováno převtělováním nejen na Literu, jemuž jsem tentokrát ani já neodolal.
Nejsem pesimista.